Metellos - Začátek, či konec?

Drathas zvedl ruku a blesky usmažil dalšáho z oponentů, než stihl cokoliv udělat. Twi'lečka a ten poslední se na něj vrhly a zasypali ho sérií úderů, které Drathas odrážel a dokonce stíhal i protiútoky. Ty jsi se soustředila... cítila si zvláštní známý pocit. Neznala jsi ho, ale zdál se tak povědomí. A najednou jsi ucítila obrovský příval energie... zranění sice nezmizelo, ale přestala jsi ho vnímat úplně. Svět kolem tebe jako kdyby se začal pohybovat daleko pomaleji... vnímala si detaily celé místnosti... za tebou, před tebou... ucítila jsi Alrica, který byl nedaleko... cítila si Drathasovu zlobu a hněv...

Tyria

Její nepřítomnost v boji způsobila, že Drathas měl čas vyřadit dalšího z nich.
Čekání však přineslo něco, co Tyria znala celkem důvěrně, i když ho neznala vůbec. Bylo to velmi zvláštní, ale také velmi posilňující.
Vše se zpomalilo...bylo jasnější a mnohem detailnější. Cítila se...skvěle.
Jeden z dvojmečů si připnula k pasu a vydala se kupředu. Vzhledem k tomu, že lépe vnímala se mohla lépe bránit Drathasovým výpadům. Využila toho, že bojoval s těmi dvěmi a vrhla se na něj. V rukou měla dvojmeč, s oběma čepelemi, tak jak to znala nejlépe.
V běhu se přikrčila a vyrazila mečem pod Drathasovou píkou.

Drathas viděl, že se k němu blížíš. Ačkoliv jsi vnímala daleko lépe a také jsi byla rychlejší, tak se zdálo, že sithský lord má stále pár trumfů v rukávu. Svojí pěstí udeřil do země, čímž odhodil oba svoje soupeře od sebe. Twi'lečka dopadla o kousek dál na zem a ten druhý vyletěl přímo proti tobě, čímž ti zabránil zaútočit...

Tyria

Uskočila stranou, aby se vyhla tomu, že Twi'lečku nabodne na svůj meč.
Dopadla na zem a otočila se k Drathasovi.
Vše nasvědčovalo tomu, že teď to bude jeden na jednoho, což bylo...nemilé.
Udělala pár úkroků stranou a hodnotila situaci...nejlepší pro ní je bojovat s ním an co nejmenší vzdálenost, aby jeho píka byla nevýhodou a její dvě čepele výhodou.
Dala se do pohybu...mávnutím ruky vzala trůn a vrhla jej jako rozptýlení. Pak se pokusila napadnout jej zezadu, protože zepředu už to udělala dvakrát..bylo to průhledné.

Vrhla jsi po něm trůn, byl masivní a opravdu těžký. Dopadl přímo na Drathase... ale ten se místo toho objevil vedle něj. Tvůj útok ho ale zaskočil. Byl ale pořád pekelně rychlej, takže se vyhnul bez zranění. V tu chvíli se ale na něj vymrštila ta twi'lečka. Její dvě čepele se mihly vzduchem a jeden z nich Drathase lehce škrábl... na zem dopadlo pár kapek krve. Drathas se jen zasmál a opět se ohnal píkou ve velkém kruhovém útoku, čímž vás donutil ustoupit...
Přestně v tu chvíli vtrhl do místnosti Alric...

Tyria

Útok opět nevyšel...Drathas byl pekelně silný...opravdu pekelně.
Uskočila kousek dozadu a sledovala Drathase.
Tehdy se objevil Alric.
Právě včas!
Vyčkávala co Alric udělá, aby mohla vhodně reagovat.

Alric zažehl svůj žlutý meč a vrhl se do útoku. Po jeho boku se přidala i twi'lečka. Společně byli velice dobře sehraní. Začali tlačit Drathase zpátky, ale i tak stíhal všechy jejich útoky odrážet. Byl až neuvěřitelně hbitej. Najednou jsi ale ucítila ještě něco... neuvěřitelné nutkání zasáhnout jednu z konzolí, která byla jen několik málo metrů od tebe...

Tyria

Sehranost Alrica a Twi'lečky byla famózní, ale ani tak to nestačilo na to, aby Drathase nějak vážně ohrozili.
Když se Tyria pokoušela najít skulinu, ucítila najednou takový pocit...nutkání...nevěděla to popsat.
Věděla jen, že chce zasáhnout konzoli kousek od sebe.
Vzala meč udělala jeden velký skok a zarazila meč hluboko do konzole.

Alric i ona bojovali s Drathasem ale nedařilo se jim prakticky nic. Bylo to, jako kdyby bojovali se vzduchem. Najednou jsi vyskočila a zaútočila na obyčejnou konzoli. V poslední vteřině konzole zmizela a místo ní se objevil Drathas, který jen tak tak stihl uhnout tvému úderu. Ten druhý, který bojoval s Alrcem najednou zmizel...
Drathas vykulil své obří černé oči na tebe. "Velice působivé... opravdu velice... " zasmál se a opět zmizel...

Tyria

Tak takhle to je...mate nás...je to mistr klamu...co jsem čekala!
Plácla si imaginární rukou do čela.
Narovnala se a soustředila se.
Nic není pravda....vše je klam...
Řekla spíše sama sobě a soustředila se na sílu...snažila se odhalit klamy lorda klamu.
Věděla, že to dokáže...musela...

Snažila ses odhalit, kde Drathas je, ale neviděla jsi vůbec nic. Bylo to zoufalé! Měla jsi schopnosti jako málokdo další, ale stejně jsi nedokázala prokouknout jeho klam. Najednou si ale opět ucítila ten zvláštní pocit, že je Drathas někde poblíž...
"Ale no tak, Mariusi... opravdu? " uslyšela jsi Drathase...
Drathas se objevil přesně na tom místě, kde jsi ho cítila...
"Mariusi, Mariusi... myslíš si, že tvoje schopnosti dokážou porazit ty mé? To je naprosto kamické!" vykřikl a vrhl se do útoku přímo proti tobě...

Tyria

I když to bylo dost obtížné, dařilo se jí...i když jen nepříliš úspěšně, nacházet Drathase.
Když ho objevila, mluvil něco o nějakém Mariusovi, ale ona nechápala.
Naštěstí se objevil přesně tam, odkud ho cítila a tak měla nějakou setinku k dobru.
Hodila kotoul stranou, aby se vyhnula Drathasově píce a jakmile se převalila na nohy, tak vypustila proti Drathasovi silnou silovou vlnu.
Marius...kdo...je sakra...Marius....?

Drathas se proletěl vzduchem a celkem bolestivě dopadl přímo do konzole, která ovládala motory lodi. Někde v dálce se začalo ozývat tiché hučení. Než se stihl zvednout už na něj skočil naštvaný Alric. Drathas zablokoval jeho úder a srazil ho pěstí na zem. Přeskočil ho a opět se vrhl na tebe. Ve skoku zatočil svojí zbraní nad hlavou a opět se vrhl přímo na tebe...

Tyria

Ukázalo se, že se jí daří Drathase oslabovat. Nevěděla do jaké míry, ale Drathas dostával a ona ne.
Neodvážila se však jít do otevřeného souboje mečů jeden na jednoho...na to byl Drathas příliš silný.
Spíš se rozhodla využít své rychlosti a obratnosti a taky toho že byla menší.
Když se proti ná opět vrhl, stočila se zase do kotoulu, tentokrát na opačnou stranu.
Pak se prudce vymrštila a mečem zaútočila na Drathasovu paži.

Drathas minul. Prosmíkla ses kolem něj daleko rychleji, než čekal a zaútočila, rychle a přesně. Drathas nedokázal využít svojí dlouhou zbrań o obraně. Místo toho vymrštil ruku a tvůj meč chytil do holé ruky. Meš zaprskal, ale Drathas čepel odstrčil stranou a zaútočil. Než ale stihl jeho úder dopadnout, tak ho ze strany silou odmrštil Alric. Dratas se na vás nenávistě podíval, ale to už se na něj vrhla i twi'lečka. Její meče začaly rychle dopadat na Drathasovu obranu. Drathas ale nečekal. Zvedl ruku a obrovská energie vás všechny odhodila stranou. "Mariusi! Neschovávej se ty zbabělče!" vykřikl. Celou místnost pohltily blesky. Alric vyvolal nějakou zvláštní auru, která ho chránila... twi'lečka se ukryla mezi trosky konzolí, tobě se blesky vyhýbaly... jako kdyby je nějaká síla odpuzovala stranou.
"Už nemám moc sil... nemůžu jeho iluze zadržovat dlouho... musíte to ukončit rychle!" uslyšela jsi hlas, jeho zdroj si neviděla...

Tyria

Drathas její meč chytil a odsunul stranou...to...nečekala.
K čemu sakra ty meče jsou, když nesekají co mají sekat.
Pomyslela si, když letěla někam dozadu.
Naštěstí pro ni jí blesky nezasáhly, ale pak se ozval onen hlas.
Cože? Vy...jste Marius?
Zašeptala ale stále sledovala Drathase.
Já...snažím se...ale už nevím jak na něj jít...je silnější...podržel si tisícistupňový meč v ruce jako by to byla klobása...
Pomalu oddechovala.
Všechno nebo nic...když zemře...Galaxie bude mnohem bezpečnější.
Vytáhla druhý meč a aktivovala obě čepele. Něco co nikdy nedělala, ale teď věřila že to dokáže, musela!
Vyskočila zpoza krytu a rozběhla se na Drathase. Snažila se vyhýbat se beskům, aby je neviditelná bariéra tolik nemusela pohlcovat. Pak sjela na zem rozhodnutá podjet pod Drathasem.
Pokud se jí to povedlo, ani se neotáčela, ale aktivovala dvě čepele mečů směřující dozadu a odrazila se dozadu proti Drathasovým zádům.

"Pomůžu... " uslyšela jsi ještě...
Vrhla ses do útoku. Cítila jsi, že tvá ochrana slábne, také že tvoje síla pomalu upadá. Neměla jsi asi moc času. Podařilo se ti proklouznout pod ním. Ucítila jsi, jak tvá čepel něco zranila. Blesky náhle ustaly, ale když ses otočila, tak jsi uviděla jen jeho pěst. Dopadla jsi na zem. Drathas byl jen lehce zraněn.
"Myslela jsi, že máš šanci? Proti mě? Lordu Drathasovi? Za svojí opovážlivost zemřeš... ale nejdřív uvidíš smrt všech svých spojenců!" řekl Drathas.
"Tohle je ubohé Drathasi... čekal bych od tebe víc než tohle... " ozval se opět ten hlas. Proti Drathasovi se objevil Oren
"Mariusi... konečně ses ukázal? Jen abys zemřel... " řekl Drathas
Ve vzduchu bylo cítit napětí, jako kdyby ti dva spolu bojovali způsobem, který jsi nechápala. Bylo ale jisté, že Drathas je daleko mocnější...
Alric ležel na zemi, vyčerpán svojí bariérou... ta druhá žena zraněná mezi troskami... ostatní zranění, nebo umírající... všechno bylo jen na tobě

Tyria

Už nevěděla jak. Pokusila se o něco a ten bastard to zase koupil jen s minimálním zraněním.
Pak ji jeho pěst uzemnila.
Ztrácela síly...už nemohla...strácela i naději, ale chtěla...Drathase zničit. A´t to stojí co to stojí.
Byla velmi překvapená, když se na scéně objevil Oren ala Marius, byla překvapená.
Nevěděla, že se ti dva znají...a vypadalo to, že dost dobře.
Ležela tam a všechno jí bolelo. Strašně moc chtěla Drathase porazit...strašně moc. Nebyl to šistý hněv, byl to spravedlivý hněv. Drathas byl velké zlo a jako takový ohrožoval celou Galaxii.
Vše co jí a její rodině udělal, jejím přátelům...to všechno se v ní vzpouzelo. Chtělo to ven.
Všichni v sálu byli mimo a tak nejspíš zbývalo vše na ní.
Pocítila hněv, ale tentokrát jej v mezích drželo to, co Tyriu posilovalo, A´t už to bylo cokoliv.
Soustředila svůj hněv na Drathase, soustředila všechno dobré i zlé co v sobě měla a rozhodla se to dát do jediného útoku.
Pokud to nevyjde...Erewei...odpusť...snažila jsem se.
Pak sebrala všechnu svou sílu, ani se nepokoušela vstát, její pozice byla příhodná.
Zvedla lehce ruku a zespoda, namířeno k Drathasovým slabinám, pokud nějaké měl, vyslala ten nejsilnější proud síly, jaký dokázala. Bylo jí jedno, že pokud sejme strop, tak jí sutiny určitě zabijou.
Dala vše v šanc, aby galagii zbavila tohoto chlapa.

"Mariusi... bývaly časy kdy jsme my dva byli předurčeni k něčemu velkému! Mohli jsme vládnout celé galaxii! Ale to už teď není možnost... " řekl Drathas a vypálil obrovskou salvu blesků...
"Ano... teď už není žádná další možnost..." řekl Oren / Marius a vypálil rovněž salvu blesků... ty se střetli ve vzduchu...
"Mariusi... to nemyslíš vážně! Tohle není boj, který bys mohl vyhrát..." vykřikl Drathas a začal se ďábelsky smát... jeho blesky byli zničující...
Jeho smích ustal, když najednou vyletěl do vzduchu a narazil přímo do stropu lodě. Místo aby ho tenhle devastující úder porazil, tak se na stropě odrazil nohama a odrazil se přímo proti tobě...
"Ty už mě taky štveš holčičko, teď zemři!" letěl rychle a nemohl minout...
Jeho útok zastavil Alric. Postavil se před tebe a svým mečem zablokoval obrovský Drathasův útok. Neposunul se při tom ani o píď...
"Leda přes mou mrtvolu Drathasi! Už kvůli tobě nepřijdu o nikoho jiného! NIKDY!" vykřikl a odpálil Drathase přes půl místnosti...
Alric se otočil a usmál se na tebe. "Pojď... dokončíme to, jednou pro vždy..." řekl a podal ti ruku, aby ti pomohl na nohy. V tu chvíli do místnosti vrazili další 4 Alricovi lidé, všichni zranění, ale všichni na nohou...
Drathas se postavil. Vypadal poměrně otřesený. Všechno to házení s tím zřejmě udělalo přeci jen něco. Odplivl si a nahmátl svojí zbraň... zvedl jí, ale všiml si, že byla zlomená... zřejmě jí přerazil vlastní vahou když padal.

Tyria

Byla slabá...už..nemohla..nedokázala se ani bránit.
Když na ní Drathas zaútočil, nemihl se jí před očima celý život...jen...se tak koukala, jak se jeho meč blíží. Odevzdaně a smutně.
Pak se ale mezi ní a Drathase postavil Alric. Nečekala, že by bl ještě schopný boje, natož zatlačit Drathase.
Když jí podal ruku a pomáhal jí na nohy, měla co dělat, aby se udržela.
Cítila se slabá..vyčerpaná...nohy se jí třásly, oči zavíraly.
Nyní už ale byli na Drathase v takové přesile, že musel padnout. NAvíc přišel o svůj meč.
Až...ho...porazíme...chcu tu rukojeť... Zašeptala tiše Alricovi.
Tohle byl poslední útok..na víc se nemohla vzmoci.
Spolu s ostatními se vydala do útoku. Za běhu opět sjela, ale tentokrát nepodjela pod Drathasem, pouze se snažila vyhnout jakýmkoli silovým útokům. Těsně před Drathasem se vymrštila kupředu, využila setrvačnosti a s jedinou aktivovanou čepelí vyrazila přimo proti Drathasovi jako s kopím.

Drathas zarazil ruku do země a vytvořil vlnu, která vás všechny začala odpuzovat pryč... Bylo to jako jít proti proudu řeky. Přesto jste se všichni probíjeli kupředu. Drathas vykřikl, jeho křik vám všem trhal uši, na všechny strany začal pálit obrovské množství blesků, které vás zraňovali... A pak najednou bylo ticho. Tvůj meč probodl Drathase zezadu, Twi'lečka vrhla svůj meč, který se zabodl Drathasovi do břicha. Alricův se dostal až k němu a bodl ho mečem do hrudi...
V tu chvíli tam doběhli i ostatní a probodli Drathase rovněž... Jen Oren zůstal stát kousek stranou.
Drathas vyprskl krev. "Tohle... není... konec!" dokázal ze sebe vykoktat... a padl na zem bez jakýchkoliv známek života...

Tyria

Už dále nemohla. Meč jí vyklouzl z ruky a ona se pozpátku vyvrátila na zem.
Ztratila vědomí.

....
....
....

"Přežije to?"

...
...
...
...
...

"Nevím zda mě slyšíš Tyrio... doufám že ano... všichni se tu modlíme abys to zvládla... ale ať už jsi uděl..."
...
...
...
...
...
"... věděla, že jste porazila jednoho z nejmocnějších sithů v galaxii... to není žádnej malej úspěch"
...
...
...
...
...
"Nevím... použila nějakou schopnost, která jí hrozně vysála... k tomu ještě ta zranění... bude trvat pár dní než budeme vědět přesně..."
...
...
...
...
...
...
...
...
Zamžourala jsi na strop. Viděla jsi ocelový strop, slyšela jsi hučení motorů, ale vzdálené... byla jsi na nějaké větší lodi. Necítila jsi skoro nic, ani vlastní dech. Zřejmě si byla pod vlivem silných léků. Uviděla jsi někoho, jak sedí kousek od tebe na židli, ale jeho hlava byla skloněná na rameni... zřejmě spal...
...
...
...
...
...
...
Otevřela jsi oči. Byla jsi stále na stejném místě. Cítila jsi se ztuhlá... jako kdyby ses nehýbala celé dny. Cítila jsi proleženiny, ale jinak ses cítila naživu. Měla jsi sucho v ústech, ale necítila jsi žízeň. Ležela jsi na lůžku, v ruce jsi měla napíchaných nejméně 6 kapaček... V místnosti kromě tebe nikdo nebyl. Ale opět ses cítila být sama sebou.

Tyria

Bylo to...jako hluboký sen...cítila jen útržky.
Měla pocit, že na ní někdo mluvil, ale vše se jí ztrácelo v hustém temném prázdnu.
Když poprvé otevřela oči, byla natolik nadopovaná léky, že nevnímala téměř nic a brzy usnula.
Když se probudila podruhé, byla v místnosti sama, ale cítila se mnohem lépe.
Rozhlédla se nejdřív do stran a pak pomalu vzala ze stolu sklenici s vodou a jemně upila.
Chvíli jí trvalo, než se rozkoukala, ale pak se pokusila se na lůžku posadit, protože proleženiny byly opravdu cítit.
Koukala okolo, byla nejspíš někde na lodi...kde to nevěděla.
Její zrak se jí vrátil, za což byla ráda a vypadalo to, že i další zranění jsou vyléčená.
Opatrně si prohlédla své ruce, na nichž bylo tetování, které nyní nesvítilo.
Možná...to byl jen sen... Pomyslela si.

Podařilo se ti napít se, ale ty ckapačky tě omezovaly v pohybu. Přesto ses už cítila docela dobře. Podle stavu zhojení rány jsi musela ležet opravdu nějakou dobu. Když ses konečně podívala pořádně kolem, tak jsi zjistila, že tohle určitě není republiková loď. Popravdě vypadala poměrně imperiálně. Taky sis všimla, že máš na sobě pouze jednoduchý bílý úbor, tvoje věci, zbraně i vše ostatní bylo pryč...