Běžná rutina

Inu, sithové byli arogantní, to jsem věděl z vlastní zkušenosti. Ale teď měl očividně navrch. Můj nůž neměl moc velkej dosah a i když moje brnění mohlo částečně odolat jeho úderům, tak probodnutí by nezabránilo. Útok zvrchu jsem zablokoval vibronožem, ale než stihl provést další útok, tak jsem mu druhou rukou vrazil pěstí. Plán byl buď ho praštit, nebo alespoň zabránit mu v druhém úderu.

Dopadl jsem ale celkem dobře. Na tohle jsem byl zvyklej. Nevypadal zase tak drsnej, nemusel jsem nutně prozradit svoje schopnosti... ale nechtěl jsem zopakovat jeho chybu - aroganci. Možná že... menší ukázka by šla. Rozeběhl jsem se na něj a zaútočil svým vibronožem. Přímo, bylo tak snadné to odrazit... kdybych současně s tím nevyslal mocnou vlnu, kterou jsem ho chtěl rozprsknout o protější zeď, ihned na to vyskočit a probodnout ho...

Sith

Sith nečekal, že mu silovou vlnu oplatíš, takže když jej odhodila ke zdi, uviděl jsi v jeho tváři překvapený výraz. pak ses mihnul vzduchem a zaútočil. Tvůj vibronůž našel svůj cíl a zabodl se do sitha, naštěstí pro něj ale jen do ramene.
Ty malej sráči! Ty nejsi jen tak nejaký speciál...
Jeho ruka chytila tu tvou, ve které jsi držel nůž, druhá vytasila meč a vyrazila proti tvé hlavě. Současně jsi cítil jak tě síla přišpendluje k onomu místu.

Toho šmejda to asi fakt překvapilo. Probodnul jsem ho, ale ne dost. Samozřejmě že jsem ho jen škrábnul, prostě když člověk spěchá, nic mu nejde dobře. Volnou rukou jsem chytil tu jeho, ve které měl meč a držel jsem si čepel pěkně od hlavy. Pořádně jsem zvednul nohu a vší silou mu jí zarazil do koulí. Hned na to jsem mu dal hlavičku, což s mojí helmou mohlo bolet celkem dost. A kdyby snad během boje povolil sevření, tak jsem mu nůž zarazil do krku...

Sebral jsem se ze země a rychle se otřepal. Došel jsem k umírajícímu sithovi a díval se, jak vydechl naposledy. Sehnul jsem se k mrtvole sitha a sebral meč, který hodila ta pašeračka. Mohl se hodit. "Fajn rána... ale na to bude čas později... musíme nahodit generátor a vrátit kontrolu na můstek... jinak za nějakých 7 minut zemřou tisíce lidí..." řekl jsem a vrhl se ke konzoli, kde jsem rychle začal s nahazováním generátoru. Doufal jsem jenom, že nebyl nijak poskozen.

Žena

Díky...vojáčku...
Usmála se a sebrala ze země meč toho druhého sitha a upraveně vyhlížející blaster na jeho opasku.
Tak to abychom si pohli...protože nechcu být jedna z toho tisíce...a tak nějak jsme zjistila, že jiné únikové cesty než s tímhle přistát asi nejsou.

Dal jsi se do nahazování generátoru. Nebyla to těžká věc, jen krapet zdlouhavá...muselo se provést několik diaknostik...mohlo to zabrat pár minut.

Mohlo to trvat pár minut... a měli jsme odhadem... pár minut. "No... nejsem expert sakra, ale myslím, že některé ty diagnostiky by se snad dali přeskočit, to tu není nouzové tlačítko, co to nahodí ihned sakra? nejsem zrovna inženýr..." postěžoval jsem si a pokusil se to urychlit jak jen to šlo. Teď bylo pozdě na všechno jiné, buď jsme to museli nahodit včas, anebo umřít, ani kdybych chtěl, nestihl bych utéct do hangáru a uletět... ale i kdybych stíhal, nenechal bych tu tyhle lidi umřít...

Žena

Eto... Zamyslela se. Pak prstem ukázala na kabeláž vedoucí k světlům.
Vytrhejte to! použijeme to k propojení startéru a reakční komory.
Sama se vrhla k nejbližšímu světlu, ta byla bez proudu a tudíž nesvítila.
Pak vytáhla zcizený meč a sekla jím přes dráty, ty pak začala vytrhávat ze zdi, smotávat a následně je začala přiletovávat mečem k velké obří cívce v rohu místnosti. od té vedly tlusté kabely do rozvaděče a pak do reakční komory. Pokud by jste obešli rozvaděč, měl by jste nahodit reaktor.

Netušil jsem sice, co tím chce přesně dosáhnout, ale rozhodl jsem se, že jí budu věřit, moc na výběr jsem ostatně neměl. Vrhl jsem se tedy na to. Chytil jsem kabel a vyrval ho ze světen. Sice to vypadalo trochu... zvláštně... ale asi to fungovat mohlo, ona byla pašerák, a ti uměli oparvit cokoliv... krátkodobě... snad to zabere...

Žena

Jakmile byla hotova s jednou stranou kabele, přiletovala i tu tvou...pak kabely hodila ne zem a našla kus dřeva.
Dobrý..startér je ještě nabitý od posledně...takže....asi to trošku prskne
Dřevem přisunula kabely k sobě a ozvala se rána.
Kabely zaprskaly a pak se všechno začalo rozsvicovat.
Dobřeeeeeeeeeee já...no...každopádně až ty motory vypnem, už je nezapnem nikdy...
Otočila se na podpatku a vydala se ke strojovně.
Loď se začala chvět.

Pane! Jaká je situace?! New Hope vstupuje do atmosféry!!!

Podíval jsem se na pašeračku. "Na tom nezáleží... musíme tuhle loď dostat na stálou orbitu. Inženýři ho pak opravěj... nebo se odpálí... takže tím co bude pak se budeme zabývat pak... nakopněte to!" řekl jsem a rychle zavolal na můstek. "Motory naběhnout každou chvíli, nahoďte kurz na stálou orbitu kolem planety, rychle!" v tu chvíli mi už někdo volal. "Motory nabíhají... zadržte palbu ještě na minutu... zvládneme to!" řekl jsem a rozeběhl se za tou ženskou, co kdyby tam ještě někdo čekal...

"No... cokoliv je lepší jak zasáhnout město... kromě toho nepotřebujeme manévrovat, jen se dostat dál od města. Tahle loď to vydrží... " řekl jsem do vysílačky. Nebyl čas se rozmýšlet. "A všichni se něčeho chyťte, tohle bude zajímavý..." řekl jsem ještě a chytil se nejbližšího pevného objektu. Opravdu bych se nerad zabil...

Probral jsem se dost potlučený, ale moje zbroj byla udělaná tak, aby vystála leccos. Takže jsem snad neměl nic trvale zničeného. "Tady jsem... halo? Slyší mě někdo?" zakřičel jsem ze všech sil. Sitshké a jedijské roby sice měli něco do sebe, ale v tuhle chvíli jsem byl opravdu rád, že mám na sobě kvalitní zbroj. Pokusil jsem se ještě zapnout svítilnu ve své zbroji, která by mohla pomoc lokalizovat mě...

Jakmile jsme se konečně mohl postavit, tak jsem to udělal. Zdálo se, že moje zbroj to schytala hodně, helmu jsem si musel sundat, poškodil se obraz... většina funkcí byla mimo. "Uhm... jak jsme dopadli? Kolik lidí přežilo?" zeptal jsem se a radši se posadil. Sithskej meč mi bohužel někam upadl, škoda... chtěl jsem ho jako suvenýr. Dokonec i můj vibronůž nešel vysunout. Musela to bejt hrozná rána.

Fernandez

Podařilo se vám loď posunout a dopadli jste do volné krajiny...naštěstí do celkem rovinaté sekce...každopádně to vypadá, že jsme zatím v lodi našli na 200 přeživších...spousta lidí je nezvěstných...na můstku jsme našli živého jen prvního důstojníka, ale při dopadu přišel o obě nohy a oko...můstek to schytal fakt nehezky...když se loď převrátila...co vy pane? Jste v pořádku? Na lodi jsme našli pár mrtvých sithů...jste sakra dobrej pane! Usmáli se chlapi.

Bylo mi líto prvního důstojníka, byl to rovnej chlap... ale hodlal jsem se přimluvit u vrchní velení, aby dostal cybernetické protézy a mohl dál žít normálně. "No, já zabil jenom jejich šéfa... zbytek udělala ta holka, co jí sebrali někde... našli jste jí mimochodem? Měla by bejt někde poblíž, pokud si už dávno nešla po svých..." řekl jsem

Fernandez

Zajímavý...každopádně...zabít sithského Lorda...to není něco co svede každej speciál, tekže máte náš obdiv a pivo, až budem mít po práci....tak holka?
Koukne na ostatní, nikdo z nich však nic nevěděl.
Vypadá to, že nikdo o nikom neví...možná je ještě někde v troskách...každopádně jsme neviděli nikoho, kdo by odsud zdrhal...a to jsme tu byli první...pár minut po havárii...

Pokrčil jsem rameny. "Byl to arogantní imbecil... ale měl jsem tu někde suvenýr z boje... nenašel ho někdo? Stríbřitej váleček, asi takhle dlouhej... po zmáčknutí knoflíku vyletěl smrtící laser..." řekl jsem letmo jim popsal světelný meč, který jsem ukradl jednomu mrtvému sithovi a který byl teď bůhvíkde. "No, ale to teď stranou... musíme hledat přeživší... resp. asi spíš vy... tahle zbroj je tak rozflákaná, že se nemůžu pořádně hejbat... nemá někdo otvírák na konzervy?"

Fernandez

Ne pane...Světelný meč jsme tu neviděli... Hodí na tebe pohled jakože SRSLY? Popis meče byl jak pro děcko a každý z nich znal světelný meč, byly to legendární zbraně.
My budeme pokračovat v hledání, raketoplán vás odveze do města, kde se na vás podívá doktor a dají vám dokupy věci...navíc velení chce o tomhle hlášení, tak byste jim to měl popsat pěkně šťavnatě...za tohle bude nejmíň metál...možná i povýšení pane...

Raketoplán tě poté odvezl do města, kde tě doktor dal dokupy. Další den se pomalu blížil

ZAMKNOUT a já ti mezitím dám novou misi