Běžná rutina

Republikový křižník New Hope se spolu s dalšími dvěma nehybně vznášel na orbitě Alderaanu. Po nedávném útoku na Corellii se Republika rozhodla posílit obrany nad významnými planetami. New Hope spolu s ostatními čekal na příchozí posily, které měli dorazit během několika dní. Ty jsi však měl své vlastní rozkazy. Republika tě v těchto nejistých okamžicích poslala na planetu, abys spolu se svým týmem vytvořil jakousi osobní stráž vládce celého Alderaanu, posílil jeho obranu, aktivně vyhledával nájemné vrahy a v případě nutnosti jej převezl z Alderaanu na Coruscant. V těchto nejistých časech si nemohl být nikdo jistý. Tvůj tým je připravený v hangáru k odletu, zatímco ty jsi byl v konferenční místnosti a přes hologram sis vyslechl své rozkazy. "Takže víte co máte dělat kapitáne! Věříme, že nebude třeba větší akce, ale jeden nikdy neví, navíc zpravodajové nám hlásili podivné pohyby v sektoru. Hodně štěstí kapitáne! Konec!" Zasalutovala osoba na druhé straně.

Byla to smůla. Po dlouhé době se opět ukázali impové a spustila se pořádná bitva a já jsem to prošvihl. A nebyl jsem sám, kterýho to štvalo. Místo, abysme sebrali flotilu a přišlápli ty šmedy k podlaze, tak jsem radši bránili důležité cíle. Poslouchal jsem znuděně nové rozkazy, ale svoje znudění jsem nedával znát. Proslýchalo se, že jediové i sithové se ukázali a do toho republiková garda, s jejím příchodem vzrostla šance, že by mě mohl někdo odhalit...
"Nebojte se generále, dokud tam budeme my, tak se nemůže nic stát... pokud by SIS vyšťourali nějakej novej intel, rád si ho poslechnu. Pokud to bude všechno generále, rád bych vyrazil..." řekl jsem a zasalutoval zpátky...

Hologram

Ano Kapitáne, to bude prozatím vše. Můžete jít...A Kapitáne?! Moc si tu nezvykejte...toto je jen dočasné opatření, než dorazí posily! Konec! S těmito slovy se hologram vypnul a tys mohl jít. Byl nejvyšší čas. Tví chlapi se nehorázně nudili a i když to dole nemělo být o moc lepší, doufali že vyšťourají aspoň nějakého toho špeha, nebo dokonce vraha. Jo fakt si neměli do čeho střelit. Po cestě do hangáru jsi potkal akurát dva vojíny, kteří vedli spoutanou ženu. Hele hoši..noták..bylo to jen pár váz...nic superstrašnýcho...vždyť jim to ani nebude chybět...

Nikde si nezvykat... no, to vlastně mohlo bejt něco jako moje životní krédo. Speciální jednotky většinou splnili úkol rychle a pak museli zase dál. Sebral jsem ze stolu svojí pušku a přehodil si jí přes rameno. Ta hračka mi zachránila život tolikrát až hanba... pomalým krokem jsem došel až do hangáru. Cestou jsem potkal nějaké 2 pěšáky. "Co se to tady děje?" zeptal jsem se zvědavě. Žena kterou vedli vypadala jako něco mezi amazonkou a upírem, rozhodně nebyla zvyklá stát u plotny...

Vojíni

Jakmile tě zahlédli, tak oba zasalutovali a pohlédli na tebe s takovou úctou. Speciálové byly pro pěšáky něco a navíc tys prošel několika slavnýma bitvama...byls tu za borce.
Pane! Chytili jsme tuto pašeračku na planetě. Pokusila se propašovat z města drahocenné staré vázy a pár nelegálních součástek do zbraní. I s lodí jsme ji dovezli na Hope a teď počkáme na to až dorazí posily a pak ji odvezeme k soudu. Pane! Žena nahodila výraz. Hele...ty součástky nebyly nelegální...no...možná trochu, ale to snad není na zatčení...a ty vázy...měla jsem za to, že jsou na vyhození...jen se tak válely...v muzeu...

"Tak pašerák jo? No... dobrá práce pánové... jen nechápu, proč někdo krade vázy... " řekl jsem a pokynul jim, ať jdou dál. Měl jsem vlastní misi. Přidal jsem do kroku, abych se dostal do hangáru. Stará Berta, naše věrná výsadková loď snad byla už natankovaná, souřadnice jsme už snad taky měli, takže bylo na čase pustit se do akce. Ale nejspíš to stejně dopadne tak, že budeme válet šunky na hradě a hlídat, dokud nepřiletí nějací peoni, kteří nás snad nahradí. Došel sjem k vratům do hangáru, která se otevřela...

Vojáci zasalutovali a s mrmláním té ženské odkráčeli k zadržovacím celám. Ty jsi vstoupil do hangáru, čekala tvá výsadková loď i s členy tvého týmu. To nejlepší co mohla armáda poskytnout. Každý byl specialista na něco jiného, od výbušnin, přes stroje až po dělání děr do nepřátelských hlav. Kapitáne! Už jsme si říkali, jestli jste se to nerozhodl zabalit. Vypadá to na pěknou otravu, chlapi i já jsme doufali v trochu akce a teď to vypadá na leštění stříbra... Chlapi se zasmějou. Byli ostřílení a v jednotce, i když panoval respekt, byla uštěpačná nálada vždy.

Došel jsem k lodi a uviděl ostatní členy jednotky. Všichni byli otrávení a já jsem se jim vůbec nedivil. Taky jsem z týhle mise neměl vůbec radost. "Generál se asi chce zalíbit tomu králi na Alderaanu že tam posílá nás... ale je to naše mise, tak jí uděláme co nejlíp. Nebudeme přece speciálním jednotkám dělat ostudu ne?" zeptal jsem se jich. Ačkoliv byla čance, že Alderaan bude dalším cílem impéria, ale pochyboval jsem o tom. Nejspíš jsme tu fakt byli jenom proto, že generál si chtěl vylepšit obraz u ostatních... nebo se chtěl na stará kolena ubytovat na Alderaanu a potřeboval slevu na vilku

Chlapi se zasmáli. Pravda no...ukážem jim, že když se do něčeho vloží speciální jednotky, tak je to tanec. Načež se zvednou a začnou lézt do výsadkové lodi. Vím, že bych to neměl říkat, ale byl bych radši, kdyby se ukázal nějaký imperiální křižník, nebo dva! Chtěl bych je vidět klesat z oblohy! S našimi křižníky a slyšel jsem, že planetární obrana Alderu je přímo...pekelná...snesly bychom je z oblohy dříve, než by vystoupili z hyperpostoru. Se všemi na palubě se loď začala odlepovat od země a pak se pomalu vydala směrem k planetě.

Lehce jsem se uchechtl. "Bacha na přání... Corellia má daleko silnější planetární obranu, ale z nějakého důvodu se nezapojila do bitvy, nejspíš jí nějakej sith nejdřív vyřadil z boje. Jinak by taková hrstka křižníků nedokázala napáchat takové škody. A když jsme u sithů na ně bacha jo? Kdyby se nedejbože nějakej objevil, tak si nehrajete na hrdiny, však máme svoje způsoby, jak si poradit i s nima...." řekl jsem, i když to vypadalo spíš na totální rutinu a nudu. Stará Berta se odlepila a zamířila si to k planetě. "Už nám vůbec nekdo vysvětlil, k čemu si republika pořídila ty gardy, když má nás?" zeptal jsem se a utvrdil tak to, co jsme všichni věděli - že jsme nejlepší

Fernandez

Ani mi to nepřipomínejte, Kapitáne! Tihle chlapi mi pijou krev! Hrajou si na blbý jedi, jen si změnili jméno a to jsme byli tak rádi, že jsme se těch šmejdů zbavili, stejně mohli za všechny ty Sithy kolem...odkud jinud by se brali že! Opře se o svou pušku a nakloní se. To vám říkám, nebude trvat dlouho a ti bastardi se proti nám obrátí a budeme mít o starost více, měli bychom je vyřadit hned...a..

V tu chvíli se ozval mohutný narutolan, Cha'gvez.
Jsi příliš paranoidní! Jo jsou osinou v zdaku, ale pochybuju, že by se proti nám otočili. Co vím, tak ani nemají pořádný výcvik...neumí žádné ty...psychotriky...víte co myslím...jen máchat tím jejich mečem a s tím bychom si poradili...

Ostatní uznale pokývali hlavou.

Lehce jsem se zamračil. "Můj názor na jedije znáte a opakovat ho nebudu... nicméně tihle chlápci budou problém... za to bych dal ruku do vohně. Ale to je fuk, tyhle chlápci jsou sice osina v zadku, ale naštěstí jsou oddělený od klasické armády, takže nám můžou políbit prdel." řekl jsem a dál tohle téma neřešil. Planeta se začínala trochu zvětšovat.
"Vyřid všechno potřebný k přistání..." houknul sjem na pilota a pak se podíval na ostatní. "Hele chlapi, tady budeme u spojenců republiky a ještě k tomu u moc nobl lidí, takže se chovejte slušně, nerad bych s generálem probíral nějaké problémy co se týče disciplíny jo?" řekl jsem a zasmál se.

Chlapi

Jasně, Kapitáne! Žádné krkání, tykání, braní cizích věcí...prostě budem klidní jako mogo. Pokývali hlavou. Na jejich chování jsi sázet nemohl ale na jejich poslušnosti a oddanosti bys mohl stavět křižník!

Pilot

Blížíme se k Alderu. Radši se posaďte, mohlo by to trochu házet!

Loď pomalu prolétala atmosférou a blížila se k spaceportu na Alderu. Jak jste se blížili viděli jste docela slušný počet zbraní namířených na orbitu. Nebyly to sice žádné hvězdy smrti ale v počtu jakém byly a stavěly se by dokázaly pocuchat nejeden imperiální křižník.

Starý Gran zrovna krmil malou Kowakiánskou opičku, kterou tým sebral na jedné misi a od té doby byla takovým malým rozptýlením.

"No, zdá se, že to tu maj pěkně zařízený, takže frontálního útoku bych se moc nebál... ale pořád se může semlít něco menšího. Uvidíme, co se dozvíme na místě..." řekl jsem a radši jsem se usadil a zaháknul, pro jistotu. Nebylo se o čem bavit, takže jsem čekal až přistaneme...

Loď přistála a celý tým vylezl ven z výsadkové lodi. V hangáru stáli dva lidé. Jeden, diplomaticky vyhlížející a druhy vyhlížející dosti ochrankovitě.

Lutius

Dobrý den, já jsem Lutius. Zastupuji zde hlavu Alderaanu. Již jsme vás očekávali...jsme velmi vděční Republikové armádě že... Nato si ten druhý odfrkl, otočil se a odešel. Ach, omluvte jej, je velitel stráží a vás bere jako náznak toho, že on sám je neschopný. Promluvím s ním, musí pochopit, že jste zde pouze jako pomoc...takže...nejdřív vás asi zavedu do míst kde jsou ubikace...zde budete přebývat, dokud vás Republika neodvloá. Máte-li otázky...jsem připraven je zodpovědět.

Vyšli jsme ven a všichni se tvářili jako profesionálové. Zasalutoval jsem oběma příchozím. "Kapitán Oren Dar'rala, republiková speciální jednotka 723, tohle jsou moji muži..." řekl jsem, ale druhého týpka to nezajímalo a odešel. "Chápu, nebudeme se mu příliš plést do jeho rajonu, ale dokud máme rozkazy vám pomáhat budeme to dělat jak nejlépe umíme..." řekl jsem a podíval se na svoje muže. "Měl bych jednu otázku. Jsme tu opravdu jen jako pojistka, nebo někdo učinil nějakou konkrétní hrozbu?" zeptal sjem se

Lutius

Vypadalo to, že tuto otázku očekával, ale i tak jej krapet vyvedla z míry. Upřímně? Objevilo se tu pár potyček...pár lidí, kteří chtěli změnu vedení...nikdo to nechápe..do teď byli všichni vesměs spokojení, ale nedávno se začal na toto místo tlačit jeden vlivný politik, z vedlejší větve rodu Organa. Od té doby...tu byly ty potyčky...také nějaké problémy se sabotováním obranných systémů...doufali jsme, že vy zjistíte co se zde opravdu děje. My teď nemůžeme postrádat mnoho mužů...

lehce jsem se zamračil. "Tohle je práce spíš pro SIS, ale pokusíme se zjistit, co půjde... na první pohled se ale dá očekávat, že pokud jde o boj o moc, tak je možné, že si někdo platí lidi za to, aby dělali problémy... je to celkem ovyklá taktika..." řekl jsem a podíval se na svoje muže. "Chci, aby minimálně 3 z vás byli stále tady, připraveni zasáhnout dle potřeby. My ostatní se pokusíme vyzvědět něco od lidí... všichni budou stále na přijmu, jasné?" řekl jsem.

Chlapi přikývli. Ano pane! Budeme stále na příjmu, a pokud to bude třeba vyzvedneme vás kdekoli ve městě. Zasalutovali.

Lutius

D-dobrá tedy. Zavedu zbytek vašich mužů do ubikací a vy se pokuste zjistit co a jak. A ach ano...tady Podal ti přístrojek. Toto obzahuje přístupová oprávnění do všech míst na planetě, krom královských komnat, samozřejmě. Také to prokazujete, že jednáte ve jménu právoplatné vlády. Ukloní se a pak tě nasměruje k transportéru, který vás bezpečně zaveze do centra města. Poté se se zbytkem týmu vydá hlouběji do sídla.

Kývnul jsem a přijal od něj přístrojek. Spolu se zbytkem teamu jsem se vydal transportem do centra města. Během letu byl čas si popovídat. "Rozdělíme se, pokusíme se najít někoho z těch co dělají problémy a pak ho vyslechneme... jakékoliv informace ihned nahlásíme... ale dejte si pozor. Jsme uprostřed republikového světa, ale to neznamená, že můžeme polevit v ostražitosti. Víte kolik je papírování s úmrtím v jednotce?" navrhl jsem jim svůj plán. Moji muži věděli, že pokud neukončím větu slovy "to je rozkaz" můžou mít námitky či připomínky...

Fernandez

Chcete říct, že si máme dávat majzla i na civily? Myslíte že to tu zašlo tak daleko, že i civilové můžou být nebezpeční? Koukl se na tebe zvědavě, ale odpověděl mu první Chagvez.

Chagvez

Nebuď Gizka! Civilové můžou sabotovat a protestovat, ale proti cvičeným speciálům jsme v klidu.

"Nemyslím si, že by hrozilo větší nebezpečí, ale chci abyste byli i tak opatrní... pokud neznáme situaci, je lepší přistupovat k ní s větší opatrností. Doufejme, že půjde jen o ambice nějakého aristokrata, pak to je interní záležitost Alderaanu a do toho pak nemůžeme zasahovat... můžete za tím ale klidně stát někdo mocnější, huttové, black sun nebo i impérium... chci prozkoumat všechny možnosti..." řekl jsem. Nevěděl jsem, kolik toho zjistí ostatní, ale mě bylo jasné, že hned jak najdu někoho kdo něco ví, tak se to dozvím i já...

Dobrá, Kapitáne! Odpověděli téměř jednohlasně. Nikdo z nás už nemá žádné otázky! Loď mezitím přistála v centru města. To bujelo životem, jako obvykle, i když bylo cítit, že lidé mají strach, přeci jen po tom co se stalo na Corellii se nebylo čemu divit. Teď už bylo třeba jen říct kam mají chalpi jít, nebo jim dát volný rozchod.

Přistály jsme a vystoupili z transportu. Alderaan byl jeden ze zakládajících světů republiky, Organové byli spojenci republiky po celé generace, přesto jsem byl opatrný. "Takže, nechám to na vás, ale pamatujte, tihle lidé jsou republikoví občané... a pokud je neusvědčíme z velezrady, což nejspíš ne, tak mají všechna práva občanů. Takže jim můžete nahnat strach, ale nesmíte jim ublížit... znáte drill... Já například začnu v Kantýně... když jsme u kantýn, tak jsme ve službě... nepřehánět, jasné?" řekl jsem jim věci, které každý z nich věděl, ale stejně bylo mojí povinností je říct. Pak jsem se vydal do nejbližší kantýny, tam se dali sehnat informace téměř vždy...

Chlapi

Ano pane! Přikývli a rozešli se do dalších částí měst. Fernandez se chtěl kouknout na výstavbu jednoho z obranných kanónů, Chaghvez na druhou stranu chtěl prozkoumat něco na druhé straně města.

Ty jsi vyrazil do kantýny, jedna byla nedaleko, takže jsi tam dorazil docela rychle. Na rozdíl od kantýn ve stylu Tatoine byla tahle poměrně klidná, i když výjimky se našly. Nicméně nikdo si nechtěl příliš zahrávat se Speciálem. Za barem stála mladá Twi'lečka. Něco k pití pane kapitáne?