Akademie

Randroth

Išla iba ledva ledva... Chcel to najprv nechať tak a nechať ju ísť... ale takto by sa ani ďaleko nedostali, a ak aj áno, tak by im to trvalo tri hodiny len z tejto miestnosti...
Chceš pomoct? spýtal sa. Môžem ťa podoprieť. povedal. Nevrhal sa do toho sám od seba len preto, lebo nechcel aby mu ten Sithský meč trčal z brucha.
Celý čas sa pomerne nervózne obzeral. Bolo tu ticho. Príliš ticho.

Zvládnu to... musím! řekla trochu silnějším hlasem a přidala do kroku. Zřejmě se jí vracela síla jak se vzdalovala od toho prokletého místa. Došli jste až k místu, kde jsi pokosil ty akolyty. Tam se nervozně rozhlédla, jako by čekala další útok, ale akolyté byli stejně mrtví, jako jsi je zanechal, pořád to vypadalo, že se nic neděje... cesta se zdála volná

Tenzou

Začínal jsem to chápat. Všichni zde ví všechno, avšak nedokážou s tím nic udělat. Jestli Kranus ví, že je tady, mohl by to být problém. Myslím, že je čas pomalu se vypakovat z Kranusova dozoru a konečně se něco naučit. Plánujete Kranuse zabít? Zeptal jsem se bez emocí, avšak s nutným zájmem. Chtěl jsem vědět co přesně chce, jaký je její cíl a jak moc budu já do jejího zájmu zainteresovaný. Pokud bych Kranusovi mohl i nějak ublížit, byl bych rád. Nevypadal, že ve svém životě poznal bolest a pokud bych já mohl být ten, kdo mi to umožňují, velmi bych to ocenil...

Randroth

Pousmial sa. Okej. Zdalo sa źe už pomoc nepotrebovala, dokonca naberala znova sily. Ak to takto pôjde ďalej, dostaneme sa odtiaľto ako nič a ja prežijem svoju prvú úlohu, čo sa 60% či koľkým vôbec nepodarí. pomyslel si spokojne. Avšak stále sa mu niečo nezdalo. To dievča... Mal by som sa jej asi eventuelne spýtať na meno. pomyslel si... hovorilo že sa odtiaľto nedá dostať... a napriek tomu sa odtiaľto v pohode dostávali ako keby nič... Buďto Ragnos zaspal... môžu mrtvoly zaspať?... alebo niečo plánuje. A to niečo rozhodne nebude príjemne.
Randroth sa teda tiež nervózne obzeral. Bolo to celkovo moc ticho.
Ako sa vôbec voláš? A čo ťa predtým zadržalo pred uniknutím z tejto hrobky? spýtal sa popri vykračovaní.

Tím si nemusíš namáhat svojí hezkou hlavičku, ale neboj se, nechci ho zabít, to by bylo příliš jednoduché, vyčkej a uvidíš sám... řekla a velice zlověstně se usmála. A nebudeš muset čekat dlouhořekla a vstala. Je na čase, aby se o studenty na této akademii staral někdo, kdo má v žilách pravou sithskou krev, ne nějaký člověk! A to se stane brzo... dodala a vydala se směrem ven...

Tenzou

Nevěděl jsem přesně co má na mysli sithskou krví, jelikož mi nikdo nikdy neřekl, že jsou různí sithové. Hlavou mi lítaly vzpomínky z našeho dětství na ulici. I přestože jsme byli chudí, byly to nádherné časy. Bohužel všechno je to pryč a teď nezbylo nic jiného než čekání na další akci? Absolutně netuším, co ta žena může vymyslet...

->Randroth
Akolyta otevřela pusu, asi chtěla odpovědět, ale pak se ozvala rána. Vběhli jste do místnosti, ve které byly masiví dveře, byla to ta, kterou jsi přišel. V místnosti ale stála podivná velká stvůra, nejméně 4 metry vysoká

Spoiler:

Jakmile vás spatřila hrozivě vykřikla a rozběhla se na vás...

->Tenzou
Měl jsi chvíli v pokoji klid, ale jen chvíli. Nakonec se dveře opětovně otevřely. Stály v nich 2 akolyté, kterí velice rychle vnikly dovnitř. Jeden si posměšně odfkl. Cože? To nás Kranus poslal oddělat takového špunta? Druhý se zasmál. Zmákneme to rychle a stihneme si ještě dojít na oběd...

Randroth

Ok, už mi nemusíš odpovedať. povedal, keď uvidel tú... vec. Aktivoval svoj svetelný meč.
Púšťať sa do priameho boja s ním by bola asi samovražda. pomyslel si a rozbehol sa do strany. Keď sa rozdelia, tak ho snáď aspoň zmätú. Síce to minule nevyšlo tak presne ako to plánoval, ale skúsil to zase a hodil svoj svetelný meč rovno na netvora.

Světelný meč se ale neškodně odrazil od jeho kůže... zdálo se, že je zcela imuní na světelné meče, zřejmě to byl netvor vypěstovaný speciálně na boj proti jedijům. Zařval a ohnal se po akolytce. Ta uskočila, ale jen tak tak, bylo stále pořád slabá. Netvor se teď zaměřil spíš na tebe, rozběhl se pořádně rychle ve snaze rozmáznout tě mezi sebou a stěnou...

Tenzou

Jakmile přišli, bylo mi absolutně jasné, že mě jdou zlikvidovat. Na co by si Kranus nechával nedůvěryhodného akolytu? Vstal jsem a napřímil jsem se. Zdá se, že jste přišli, aby jste poznali bolest. Odvětil jsem mezitím, co jsem již docela solidním kopem s rozeběhu útočil na akolytův obličej. Nebyl jsem žádný ninja, ale v ulicích jsem se musel mlátit docela často a tak mi prostě nepřišel jako problém zmlátit dvě naivky.

Randroth

Zatial čo naňho netvor bežal, Randrothovi niečo napadlo. Keď nefungujú svetelné meče, tak bude musieť použiť niečo iné aby ho zranil. Bude to riskantné, ale je to jeden z dvoch plánov ćo mu ešte ostávali.
Potreboval šutre, takže potreboval aby tá vec rozbila stenu. Možno sa popri tom aj sama zraní. A tak sa rozhodol čakať až do poslednej chvíle, do posledného momentu tam kde je a potom sa pokúsil použiť Silu aby sa zrýchlil najviac ako mohol a preskočil netvorovi medzi nohami a potom bežal čo najďalej od neho, ale aj čo najďalej od ženy. Popri tom si skúsil aj privolať svoj svetelný meč.

->Tenzou
Prvního jsi opravdu překvapil, ozvalo se křupnutí, když jsi mu zlomil nos. Akolyta upustil svůj vibromeč, udělal krok dozadu a přepadl přes kus nábytku. Ten druhý ale stačil uhnout a teď se nebezpečně přibližoval s tím svým mečem...

->Randroth
Příšera narazila do zdi a způsobila na ní rozsáhlá poškození, ale nic se jí nestalo. Mezitím akolytka naběhla k příšeře a zarazila jí svůj meč do nohy. Příšera zakrčila, ohnala se po ní rukou a odhodila jí na protější stranu... ty jsi unikl a dokonce jsi získal zpět svůj meč. Při pohledu na něj jsi ale ztuhl, příšera ho lehce přišlápla při svém útoku a nezdálo se, že by fungoval...

Randroth

Všetko sa relatívne darilo aź na to že netvor zasiahol akolytku, ale ona to snáď prežije. Avšak Randroth stuhol pri pohľade na otcov meč. Bol rozbitý. Randroth sa ho snažil zapnúť, ale nefungoval. Jeho sny o držaní dvoch mečov, jedného otcovho a druhého svojho sa mu rázom rozplynuli s tým, ako práve prišiel o poslednú pamiatku po svojom otcovi. A zároveň v ňom vzplanul hnev, veľmi veľmi silný hnev. Randroth si totiž potrpel na svoje veci.
Ty... ty... JA ŤA ZABIJEM TY SVIŇA! zvolal naštvane. Rozbehol sa k netvorovi, opustil zdravé myslenie a prebudil len divoké inštinkty. Keď k nemu dobehol, zobral prvú vec čo sa dala a to bol Sithský meč zabodnutý v nohe toho netvora. Vytiahol ho, vyskočil naňho a začal ho sekať do hlavy a hrude, do čohokoľvek zasiahol. Ja ža zabijem! ZABIJEM ŤA!! SKAP!! kričal pritom.

->Randroth
Tvůj enrage nebyl zcela bez účinku, vytrhl jsi meč a přetrhl tak šlachy na noze toho velkého monstra. To spadlo na zem a ty jsi ho nehezky posekal, ale schytal jsi obrovskou ránu od umírajícího monstra. Probral ses po pár vteřinách, bolela tě záda a to docela dost, ale žil jsi. Akolytka ležela kousek vedle, docela ve špatném stavu. Nebylo na tom úplně dobře, ale také neumírala...

Tenzou

Automaticky jsem chytil vibromeč do ruky jako reakci na padající předmět. Zároveň jsem s ním uskočil trochu zpět, protože jsem si nebyl jistý, jestli na mě ten druhý neutočí, jelikož byl při kopu v mém slepém úhlu. Ustoupení zpět mi pomohlo k tomu, abych se mohl rozeběhnout a vibročepelí zkrášlit hlavu druhému akolytovi.

-> Tenzou
Akolyta nebyl zcela nezkušený. Nebyl sice kdejaký šermíř, ale to ty také ne. Podařilo se mu tedy tvůj útok odrazit, ale nevyužil příležitosti k protiútoku. Ten druhý se stále držel za nos a snažil se dostat na nohy, což se mu zatím žalostně nedařilo, při pádu se totiž dost nehezky praštil, takže byl dezorientovaný

Tenzou

Skutečně jsem nebyl šermířem, avšak umlátit chlapa klackem nebo pobodat nožem mi nepřipadalo těžké. Vibročepel jsem tedy nastavil přímo proti útoku a zároveň jsem se připravil na to, že jakmile se mi ho podaří odrazit, obdaruju ho místo dalšího výpadu kopem do břicha. Alespoň tajně jsem doufal, že bude naivní a bude si myslet, že když mám zbraň, budu jí používat za každou cenu. Ulice mě naučila, že jedinou zbraní je moje vlastní snaha.

Kael Revan

Byl jsem poměrně v dupce. Akolyta byl očividně mnohem lepší. Snažil jsem se o nejrůznější výpady, dělal jsem prostě všechno proto, abych z něj nadělal fašírku. Ale bylo mi jasné, že si semnou víceméně jen hraje. Rozhodl jsem se, že tedy něco vymyslím.. Něco neobvyklého, nebo alespoň překvapujícího.
Trochu jsem od svého protivníka odskočil a zaujal bojový postoj. Mračil jsem se pln soustředění. Srdce mi zrychleně bušilo a dělalo se mi trochu zle. Následně jsem pohnul rukama a udělal pár výpadu do prázdna, jako bych si to chtěl právě rozdat se vzduchem. Pokud jsme akolytu zaujal, mohl jsem mít aspoň malou šanci, že z toho vyváznu živý... Udělal jsem šílený výraz, vycenil zuby a z ničeho nic se rozběhl proti němu, s úmyslem jej pomocí Síly pořádně nakopat do koulí. Kyaaa!!

Randroth

Prebral sa na podlahe... posledné čo si pamätal bolo ako chytil hrozný hnev a zaútočil na toho netvora... Posadil sa a poobezeral sa a zistil že netvor je mŕtvy. Ale prišerne ho bolelo celé telo. Nebolo to nič čo by nezvládol, ale rozhodne to nebolo príjemne.
V ruke stále držal otcov meč. Pozrel sa naňho... a potom si ho schoval. Nebol pripravený sa s ním rozlúčiť. Možno ho niekto bude vedieť opraviť... prebleslo mu nádejne mysľou.
Teraz obrátil pohľad na akolytku. Potom sa pozrel na opáčnu stranu, kde ležal jej meč, kvôli ktorému toto všetko vzniklo. Prebiehali ním zmiešané pocity. Napokon sa opäť pozrel na ňu.
Jak si na tom? spýtal sa.

->Tenzou
Měl jsi pravdu, akolyta považoval nově získaný meč za jedinou hrozbu pro svůj život a soustředil se jen na ni, takže pořádně nezjistil, co se mu stalo. Dostal neskutečný kopanec do břicha, po kterém nebyl sebemenší problém ho zpacifikovat...

->Kael Revan
Nebyl to sice úplně špatný plán, ale nevyšel úplně podle tvých představ. Akolyta odhadl, že tvůj rituál byl jen na odlákání pozornosti, ale nečekal, že přijde takový nehezký trik. Jakmile jsi teda zaútočil, připravil se odrazit útok zbraní, když ale bylo jasné, že nepřijde, tak zaútočil on. Místností se ozval dvojí křik. Jeden byl výkřik bolesti, když vám ostrá čepel křísne rameno. Ten druhý byl vyšší výkřik, výkřik mnohem větší bolesti...

Kael Revan

Lehce jsem vykřikl, když mi můj protivník poranil rameno. Bylo to bolestivé, ale zároveň mi to jistým způsobem dodalo sílu. Můj plán totiž alespoň z části vyšel a akolyta se teď musel dostávat z mnohem horší bolesti... Bolest, jejíž rozsah dokáže plně pochopit jen muž.
Mezitím, co byl můj protivník paralyzovan, pokusil jsem se o další nepřiliš čestný útok. Rozmáchl jsem se jednou svou světelnou tonfou s úmyslem mu prostě setnout hlavu. Nehodlal jsem to nijak protahovat a měl jsem takový pocit, že teď mám opravdu velkou příležitost. Má druhá tonfa směřovala na jeho břicho s úmyslem jej rozpárat. V očích jsem měl nadšený výraz.. Jako by mi bylo jedno, jestli jej opravdu zabiju nebo ne..

Tenzou

Měl jsem asi i trochu štěstí, kdyby ti dva nebyli naivní, možná by se nic z toho nic nestalo. Téměř ihned, jak dopadl na zem, jsem mu došlápl velkou silou na hrudník, abych měl jistotu, že už se nic konat nebude. Ve stejnou chvíli jsem však již zabodával vybročepel do akolyty se zlomeným nosem. Ránu jsem umístil po rameno, blíž ke srdci. Jejich bolest jsem prožíval naplno s nimi, jako kdyby mi jejich tváře plné bolesti dodávaly sílu. Užíval jsem si to každým douškem.

->Randroth
Akolytka se postavila. Trochu neohrabaně, ale zdála se mnohem silnější, než když jsi jí našel. Se smrtí netvora se velká brána otevřela, cesta ven byla volná. Žiju, díky tobě... ale teď navrhuju vypadnout odsud, dokud můžeme, mám hrobky Marka Ragnose plné zuby... řekla, pomohla ti na nohy a vyběhla ven z hrobky tak rychle, jak to jen šlo...

->Kael Revan
Akolyta dokázal i v takové agonii odrazit oba útoky, ale ne úplně, podařilo se ti poranit ho na hrudi. Akolyta zvedl ruku a odhodil tě několik metrů dozadu. Fajn, když chceš hrát takhle, budeme hrát takhle... řekl, ale skutek utekl. Stále stál s nohama divně u sebe a levou rukou si držel poranění místo na hrudi

->Tenzou
Akolyté nebyli sice nějak zvlášť dobří, ale teď bojovali o holý život. Podařilo se ti sice přišlápnout jednoho a bodnout druhého, ale ten na zemi stále držel svojí zbraň, kterou sekl po tvé noze a zranil tě...

Randroth

Prikývol. Súhlasím. Vybehol za ňou, ale popri tom nezabudol zobrať jej Sithskú čepel ktorá po ťaźkom boji ležala odhodená na zemi.
A konečne boli vonku. Randroth sa zhlboka nadýchol... konečne čerstvý vzduch. Hoci stále tu bola veľká koncentrácia Temnej Sily, nebolo to nič oproti tej hrobke. Bolelo ho celé telo a nevedel sa dočkať až dojde na akadémiu a pospí si...

Tenzou

Bolestí jsem ucukl, avšak ne dostatečně na to, abych nereagoval. Vytáhl jsem vybročepel z ramene a zabodl jí do hlavy druhému. Pokud tohle byla jejich jediná snaha bojovat o život, pak mé zranění nestálo za řeč. Přesto jsem jeho následky upadl vedle akolyty, z kterého jsem jsem si k sobě zase stáhl vybročepel, kdyby jich to byl víc, nebo kdyby někdo chtěl zase před smrtí vypadat hrdinsky. Teď už jsem věděl, že Kranus mě chce najisto zabít. Znamenalo to, že až se nějak vzpamatuju, budu muset ty dva zatáhnout do pokoje a zmizet.