Tatooine - Po stopách nepřítele

O svoje póry jsem strach neměl, chránila je nejmodernější technologie republiky, ale ten puch byl docela nepříjemný a znepokojivý. Nechtěl jsem budit moc podezření, ale mohl jsem pokoj prozkoumat pomocí Síly a pomocí svých senzorů aniž bych se pohnul z místa. Chtěl jsem to ale udělat rychle, než si všimne, že je něco špatně. Taky jich tu mohlo být víc...

Udělal jsem krok zpátky ke zdi a připravil se vytasit zbraň, kdybych musel. Byl jsem dost znepokojen, tahle planeta byla divná, ale tenhle chlápek ještě víc. Otázkou bylo, zda tenhle chlápek porcoval krávu, nebo byl nějakej divnej masovej vrahoun. Ostatně vypadal tak celkem, byl divnej...

Ale copak? Měl jsem ho uklidit...ale nebyl čas...prostě jste musel přijít tak brzo. Gungan se otočil, v ruce měl blaster namířený k zemi. Nebylo ti jasné, zdali si myslí, že tě v tasení předběhne, nebo byl jen šílený, ale Gungan mluvil dále.
Jste velmi vnímavý...až příliš na obyčejného speciála...ale to vím už od našeho setkání na Alderaanu. Gungan měl najednou podivně rudé oči...hodně podobné těm, které měl chlapec na Alderaanu.
Nicméně dostal jsem vás sem...to je hlavní...hrdina Alderaanu skončil...znovu mi již plány nepřkezíte!

Najednou se ozvala vysílačka. Kontrolujeme prostor za druhým měsícem...vypadá to v klidu...počkat...doprdele...to je křižník! Rychle úhybné manévry musíme....Spojení mezi tebou a lodí se přerušilo.

A občas můj smysl fungoval až příliš dobře. "Omlouvám se, že jsem zkazil vaše plány... ale rovněž se obávám, že..." nečekal jsem a vystřelil. Zdálo se, že to není zase přímo on, nejspíš zase jen nějakej chudák, kterého ovládal, ale nečekal jsem až mě zabije on... kromě toho se zdálo, že moji lidi měli trable. Ale ta jejich loď byla dobrá... a oni měli skvělý vybavení. Nehodlal jsem je zatím odepsat...

Těsně předtím, než gungan padl jsem se zaměřil na to vlákno, které ho ovládalo. Byl jsem v tomhle celkem dobrej. Díky tomu bych ho mohl sledovat až k původci. Moje zbroj dokázala vydržet o mnoho víc, než tohle očouzení. Radši jsem chlápka znova střelil, tentokrát do hlavy a vypadl odsud. Velice rychle jsem se snažil sledovat to vlákno temnoty...
"Halo? Chlapi? Ozvěte se... jste tam pořád?" snažil jsem se kontaktovat svoje muže...

No super... paráda... jsou všude a já neměl čas se skrze ně prostřílet. Ale asi jsem neměl zase tak moc na výběr. Vykoukl jsem ven a začal pálit. Měl jsem skvělou zbraňm, ale nemohl jsem dlouho střílet proti velké přesile. Měl jsem ale spoustu dalších hraček. Vlezl jsem dovnitř a několika ranami prostřelil zeď domu, kterou jsem unikl z jiné strany, snad nehlídané. Ve městě bych se mohl snad ztratit, najít nějakej speeder a vyrazit po té stopě...

Utíkal jsem před nimi. Byl jsem sice celkem vostrej, ale ne tak, abych mohl zabít 1/2 města. Vytáhl jsem detonátor a pohodil ho za sebe. Reagoval na pohyb, takže jakmile poběží za mnou - boom. Musel jsem rychle najít nějaký speeder, nebo jsme mohl mít velké problémy. A já jsem se zatím nehodlal rozloučit se životem.

Už jsem chtěl pomocí Síly odrazit tu raketu zpátky, ale v tom mu vybuchla hlava. Měl jsem asi strážného anděla. Teda spíš andělku. Ta ženská tu byla zase. Buď mě sledovala, nebo Síla pracovala opravdu divně. Mávnul jsem na ní na důkaz díků a pokračoval v běhu. Ta ženská se o sebe dokázala postarat víc než dobře. Konečně jsem uviděl nějakej speeder. Nevypadal nijak slavně, ale mohl pomoct. Skočil jsem do něj a fofrem ho nahodil, to nás ve speciálních jednotkách učili už dávno. Zamířil jsem směrem k tý ženský, netušil jsem, zda chtěla odvoz, ale něco jsem jí dlužil.

"No, nejspíš jim někdo ustřelil hlavu..." neodpustil jsem si poznámku a přidal plyn. Z týhle kocábky jsem toho nemohl vytáhnout zrovna moc, ale dělal sjem co jsem mohl. "No, to není náhoda, já je lovím... otázka je spíš kdo jste vy a co tu děláte... ne že bych nebyl vděčnej..." dodal jsem a prudce změnil směr, abych se vyhnul speederu, kterej jel proti nám.

Žena

Mužnej, gentleman, vtipnej a přesto stále svobodný? Zasmála se žena.
Pak sestřelila dalších pár impů, ale rojilo se jich zde jako much.
Já? Řekněme, že jsem takový strážný anděl Republiky a tak trochu taky vás...takový řádný...Archanděl...tady jsem, protože je tu špína, kterou je třeba vyčistit...
Natočila k tobě hlavu.
A ten Sith kterého hledáte je jen taková centrální skvrna...tak trochu jsem vás sledovala,protože kde jste vy..tam je špína...
Zasmála se.

Speeder vyrazil z uliček města a mířil rozlehlou pouští ke zdroji. Za vámi se řítilo několik desítek speederů a vypadalo to, že ve městě startují stíhačky...tohle byla prekérní situace.

"Jsem nesmírně rád, že se bavíte, ačkoliv by se mohla objevit otázka proč byl takový archanděl jako vy zatčen ale to prozatím nechme být. Vesele nás kryjte, já tam nahodím vyšší rychlost, najdeme sitha, zabijem ho a pak se prostřílíme k nějaké lodi, bude to pohoda..." řekl jsem a ledabyle hodil další granát někam za sebe. "A tohle bych si to mohl brát osobně... je to spíš obráceně, takhle zo zní, že snad za tu špínu můžu já..." řekl jsem a znovu šlápl na plyn. Bylo mi jedno, že tu kraksnu uvařím, potřeboval jsem jen rychle najít cíl... beztak nemělo smysl se někde skrývat, byl jsem na poušti...

Archanděl

Nemůžu přece každému na potkání vykládát kdo jsem...tak jsem na sebe vzala identitu toho pašeráka, co chtěl krást z alderaanu vázy...
Granát explodoval a vyhodil do vzduchu několik speederů.
Ale notak..jste prostě jen magnet na špatné lidi...to u lidí jako jsme my bývá...
Přidal jsi plyn, ale ze speederu toho už moc vyždímat nešlo...zato se po obloze začaly rojit tři sithské stíhačky, které vás začaly ostřelovat.

Vytáhl jsem svojí bouchačku. "Fajn, ať už jste kdokoliv tak díky za pomoc. Jsem si jistej, že budeme mít čas si popovídat, až tohle skončí." řekl a zasypal stíhače palbou ze své zbraně. Na řízení jsem se zase tolik soustředit nemusel, byly jsme na poušti a tam nebývá zase tolik překážek, navíc jsem se díval jedním očkem na cestu. Hned na to jsem prudce strhl řízení, protože na místě, kde jsme byli před chvílí vybuchla raketa. Zasypal nás písek, ale jeli jsme dál. "Nejsme zrovna v nejlepší pozici co?" řekl jsem a opět vypálil několik střel po stíhačce.

Archanděl

Se usmála a s klidem pověděla. Silně o tom pochybuji...
Pálil jsi po stíhačích, ale svině měly obstojné štíty a seč jsi měl parádní bambitku, nebyla s to stíhače nějak poškodit.
Po tvých slovech se žena zasměje.
Vyvázli jsme z padajícího vraku lodi...tohle to je slabý odvar...
Najednou jsi musel strhnout řízení stranou a zastavit, protože před tebou se rozprostírala obří propast. Byla obrovská a uvnitř sis všiml nějakých obrovských vrat. Tvá loď by se do nich vešla několikrát...vrata byla asi kilometr hluboko v propasti.
Od propasti nebylo kam zdrhnout, impové se blížili, stíhači otáčeli, byli jste zde přišpendlení.

Zdálo se, že nám cestu kříží propast. Paráda. Všechno, co jsem od života chtěl bylo neumírat a život to stále komplikoval. "No, pravda... padali jsme vrakem lodi..." šlápnul jsem na plyn a i se speederem zahučel dovnitř do propasti. "Tak teď budeme padat vrakem speederu!" zakřičel jsem. Tohle impové nemohli čekat a pokud ano, tak jsem byl papež! Začal jsem koncentrovat Sílu a těsně před dopadem jí uvolnil, odstrčil nás od země a ve finále dopadl celkem měkce. "Bác..." řekl jsem a seskočil ze speederů dolů... "V pohodě?"

"Tohle vůbec nic nebylo... a o cestu zpátky se..." v tom se jedna ze stíhaček s explozí zřítila k zemi. "... nemusíme starat?" dodal jsem a okamžitě aktivoval vyšílačku. "Halo? Jste všichni v pořádku? Skvělé časování... hlašte svůj stav!" zavolal jsem. Byl jsem opravdu rád, že minimálně někdo z nich byl v pořádku ačkoliv vysílačka to zřejmě dost schytala...

Archanděl

Hmm...sebejistý... Pokýve uznale hlavou.
Pak koukla k nebi, na vybuchující stíhačku.

V-teli! --lač po-zen...parch...ti....khati -pravuje...---zvednout?
Chrčela vysílačka.

"Potřebujeme dokončit úkol. Pokud můžete odstraňte zbytek těch šmejdů co po nás jdou, taky zkuste, zda dokážete torpédem či raketou otevřít tyhle vrata. Ale neriskujte! Opakuju NERISKUJTE!" řekl jsem do vysílačky. Zdálo se, že jsou v pořádku až na vysílač. Za tohle ten sith zaplatí, stejně jako za všechny obránce republiky, které zabil...