Obnova

Jakmile jsi vyšla ven, uviděla jsi jak směrem od hangáru přichází Mozat se Samuelem. Zdálo se, že konečně dorazili další jediové z křižníku. Za nimi šli ještě 2 které jsi neznala, ale nikdo víc. Nejspíš pořád chtěli být opatrní. Jakmile tě uviděli tak Samuel vyběhl dopředu, Mozat šel klidně dál. Ale zdálo se, že tě oba rádi vidí...

Tyria

Usmála se na Sama.
Same....Mozate!
Koukla nejdřív na jednoho a poté na druhého.
Jak ráda vás vidím...copak? Sžírala vás nahoře nuda?
Samovi mateřsky načechrala vlasy, aby ho trochu provokovala.

Mozat si odkašlal. Nerad mluvil basicem, ale tentokrát se přemohl. "I já vás rád vidím, jsem hrdý na to, že zasedáte v nové radě a jsem si jistý, že budete svojí práci dělat skvěle, jsem moc rád, že jsem vám mohl pomáhat se sem dostat." řekl a podíval se na Sama.
"No jo, fakt paráda! Tak co máte v plánu teď? Já už jsem nemohl vydržet na tom křižníku, ke spravování mě nepustili a trénink se mi už začíná zajídat. A to ho asi bude pořád víc a víc co?" řekl Sam a zasmál se.

Tyria

Usmála se.
Děkuji ti Mozate...bez tebe a ostatních bychom se zde nedostali a mě by ta pocta svěřena nebyla...
Byla ráda, že je Mozat na planetě...chyběla jí přátelská tvář.
Věřím, že nezklamu důvěru.
Pak se vrátila k Samovi.
Mnohem víc..jestli chceš být plnohodnotný jedi a tak badass jako já, musíš cvičit...a cvičit. Mimochodem...co Toriel? Chtěla jsem se za ním podívat...jak se mu daří?
Byla veselá.

Mozat jen pokýval hlavou.
Zato Sam se usmál. "No, tehdy na Corellii jsem měl namále, bez mistra Mozata bych nepřežil, ale to už se nestane, to slibuju. Budu trénovat do úmoru pokud to bude třeba, jen abych už nikdy nebyl na obtíž. " pak se zamyslel.
"No Torielův mistr někam odjela s Kipem a mistriní La'Rendo, proto taky nemůže na planetu, bez mistra, asi se bude na lodi celkem nudit" řekl

Tyria

To věřím Same...obávám se doby, kdy ti už nebudu stačit...a věř, že ta doba přijde...
Pak zvedne hlavu k obloze a koukne k místu, kde myslela že je ve vesmíru loď.
Asi bych ho měla navštívit...nemám teď co bych dělala...nevíte kdy letí nejbližší raketoplán?
Koukla zase na oba.

"No, ten co nás přivezl odlétá asi za... 12 vteřin?" řekl Samuel a podíval se směrem k hangáru, kde už opravdu raketoplán byl připraven ke startu. Mozat jen kývl hlavou, opět. Těch 12 vteřin asi jen odhadoval, ale pravda byla, že byl připraven k odletu...

Tyria

Ach tak to abych si pohnula.
Usmála se na oba a pokynula jim na rozloučenou.
Pak se vydala co nejrychleji do raketoplanu, aby navštívila svého bratra.

Raketoplán jsi doběhla. Piloti měli dost rozumu na to, aby počkali když viděli utíkající mistrini jedi. Pohodlně ses usadila a raketoplán vyletěl, cesta nebyla dlouho, ale nějak ses zavzpomínala.
Běžela jsi chrámem a moc ses nedívala na cestu. Utíkala jsi, protože jsi nestíhala, a samozřejmě jsi srazila někoho, kdo šel před tebou. Zvedla ses ze země, jen aby sis všimla, že ležíš na nějakém dalším studentovi. Měl tmavé vlasy a jizvu nad okem. "Ehm... ahoj Tyrio... nešla bys potom někam na obě..." ale to už jsi se slovy "Promiň, nemám čas" utíkala dál...
Ze vzpomínek tě vytrhl zvuk přistávajícího raketoplánu...

Tyria

Raketoplán stihla celkem v pořádku, to bylo dobře.
Usadila se a udělala si pohodlí. I na tak krátké cestě se jí vynořila vzpomínka.
Byl tam opět chlapec s jizvou přes oko...Tyria si nemohla vzpomenout, kdo to byl...jenom...
jenom si vzpomínala, že ji někam chtěl vzít...ale ona nespěchala...než se ukázalo víc, raketoplán přistál a ona se vytrhla ze vzpomínek.
Hmm...divné...
Zavrtěla hlavou.
Pak se pomalu vydala hledat svého bratra.

Raketoplán přistál a dovnitř se nahrnuli nějací dělníci, asi chtěli odnosit nějaké krabice, nečkali nikoho uvnitř. Omluvili se ti a nechali tě projít ven. Prošla jsi tedy hangárem a vydala se do ubikací svého bratra. Bylo pootevřeno. Nakoukla jsi dovnitř a uviděla Toriela jak meditoval na zemi. Kolem něj levitovali různé součástky, skládali se a rozkládali dohromady. Nezdálo se, že by z nich něco vznikalo. "Sedni si prosím, hned budu hotovej" řekl. Součástky se začaly skládat rychleji až se z nich stal nějaké zařízení, nejspíš ovladač klimatizace nebo tak něco. Toriel vyskočil ze země. "Ahoj, rád tě vidím" řekl

Tyria

Překvapeně koukala jak Toriel ve vzduchu něco skládá a pak zase rozkládá.
Na jeho vyzvání se tedy posadila a čekala, dokud Toriel nesložil něco, čemu Tyria absolutně nerozuměla.
Taky tě ráda vidím... Usmála se na svého bratra...co zde byli, dělal celkem pokroky.
Jak se máš? Slyšela jsem, že tvůj mistr, místo aby tě učil, vypadl někam mimo s Kipem...asi se tu...nudíš co?
Zkoumala svého bratra pohledem...snažila se vycítit...jeho chování...potom co ji řekla Erewei měla strach o bratrovu temnotu, ale věřila, že jí překoná.

Toriel se zasmál. "No, letěl na Taris, pokud vím, zničená planeta, nic pěkného. Nemrzí mě, že mě nechal tady. Ale je pravda, že nemám zrovna moc práce. Tak alespoň trénuju soustředění." řekl a odložil ovladač na poličku vedle malého holocronu a svého meče. "No, mistrině La'Rendo letěla taky... asi to bude něco tuze důležítého, ale nevím co... a copak ty? Pročpak nejsi na planetě?" řekl.

Tyria

Jo...důležité to určitě bude...
Kývla hlavou.
Já? Mám teď dost volného času...a chtěla jsme tě vidět...nebyla jsme s tebou co nás vysadili na planetě...
Koukne na věc, kterou Toriel složil.
Co to vůbec je?

"No, jsem rád, že jsi se zastavila. Chtěl jsem na planetu, ale bohužel mě tam nepustili samotného. Ale zajímalo by mě spíš co se stalo s tebou. Vypadáš jinak, než když jsme se posledně viděli. Jo a tohle? To je jen ovladač na světla. Pomáhá mi, když rozebírám věci. Pomáhá mi to uklidnit se a to bych prej měl jako jedi..." řekl Toriel

Tyria

Já... Uvažovala jak to říct. Nechtěla nějak vykecávat co viděla a co se naučila, ale nechtěla mu lhát.
Změnila jsem se v jistých ohledech...na planetě jsme viděla jisté...věci...které mi pomohly si uvědomit pár věcí a pár se jich naučit...
Usmála se...byla pyšná, jak mu to pěkně řekla a nezmínila nic co by ho mohlo ohrozit.
To je hezké...mě pomáhalo kouřit...není to tak šlechetné, ale pomáhá to...přeci jen je důležité udržovat klid...když já naposledy...neudržela klid...tak jsme skoro zabila Petrase a zničila polovinu haly v sídle na Corelii.

Toriel se zasmál, zase. Ale ne protivně jak to dělal dřív, teď to znělo celkem upřímně. "Ale prosím tě, Petras by celou tu invazi mohl zvládnout sám, kdyby chtěl. Však je to docela drsoň... ale tak mě napadlo - Já vím, že teď se to asi nehodí... ale co se zaletět někdy podívat na rodiče? Dlouho jsem je neviděl a oni by nejspíš chtěli vědět, že jsem v pořádku... teda Torin jim to určitě řekl, ale asi by nás rádi viděli... a já je taky..." řekl Toriel a podíval se na tebe

Tyria

Jo...kdybych petrase neznala, řekla bych, že to byl minimálně speciál...
Usmála se Tyria.
Za rodiči? No...už mě to taky napadlo...neviděla jsem je...dlouho...ale ti jsou teď na Alderaaanu...nevím...jestli je to vhodné. Měla bych pomáhat radě a se znovuobnovením řádu...navíc na Alderaanu má Republika silné postavení...
Torielův návrh ji překvapil, i když sama dlouho uvažovala o navštívení rodičů.
Možná bych mohla zažádat o povolení...v rámci...mise...hledání jedi!
Řekla Tyria nakonec.

"No, není to jen to... nevím zda to víš, ale sithové napadli Alderaan, byla tam velká bitva... něco jako na Corellii, jenom tam nebyl žádnej jedi co by zachránil situaci, takže to bylo o dost horší... já vím, že jako jediové bysme asi neměli "podléhat emocím" a tak, ale chci vědět, že jsou naši v pořádku." řekl Toriel, bylo vidět, že měl trochu obavy

Tyria

Tohle ji naprosto šokovalo a trvalo ji chvíli, než se vrátila do klidu.
Cože? Proč mi to nikdo neřekl...bože...pfuu...ano..nesmíme podléhat emocím...
Kývla Tyria, které najednou stoupl tlak jako parní lokomotivě.
Ale nejistota nahlodává každého...lepší znát krutou pravdu, než se utápět v nejistotě...poletíme na Alderaan...oba.
Zvedla se a vydala se k nejbližšímu komunikátoru s planetou, chtěla volat velmystryni.

Toriel kývnul hlavou. "No nevím proč ti to nikdo neřekl, myslel jsem že to víš. Já sám jsem se to dozvěděl čistě náhodou..." řekl Toriel. Tys mezitím zavolala velmistrini. Obraz se aktivoval, seděla tam stará mistrině. "Copak se děje? Jste zpátky na křižníku?" zeptala se.

Tyria

Přikývla.
Ano, byla jsem zkontrolovat jak se daří padawanům, kteří zde zůstali. Nicméně, chtěla jsem požádat o svolení letět na Alderaan. Byl před nedávnem napaden sithy a já mám podezření, že zde mohli hledat někoho z našeho řádu, chci tedy pátrat a zjistit, v jakém stavu je Impérium.

Mistrině se zamyslela. "Jste členka rady a jste dost stará na to, abyste věděla co děláte, pokud si myslíte, že je to nezbytné tak leťte. Jediné co musíte je zastavit se cestou zpět na těhlech souřadnicích, je to kvůli bezpečnosti..." řekla. Nezdálo se, že by úplně souhlasila, ale zakazovat ti to nechtěla

Tyria

Děkuji vám...jistě...chápu opatrnost....naviděnou velmystryně.. Přikývla.
Pak se vrátila do Torielova pokoje.
Sbal si svoje věci, letíme na Alderaan...meč a cokoliv co by tě mohlo prozradit skryj co nejlépe...jedeme do místa, kde má Republika silné postavení.
Sama už byla připravená, neměla stále svůj meč, ale nehodlala čekat.

"Neboj se ségra. Jsem přece Toriel Marcus Amadeus D'Corellia Griffiths XII. člen jedné z vážených rodin republiky, proč bych se nemohl podívat na Alderaan? Ale neboj... nebudu s sebou tahat nic moc, ale meč si radši schovám. Pořádně... " řekl Toriel a pak se podíval na tebe. "No, jen musím najít nějaké ne-jedijské hadry, i ty bys možná měla.." dodal.