Obnova

Otevřela jsi oči. Z venku do místnosti dopadalo sluneční světlo. Zamžourala jsi a ještě se natáhla. Nechtělo se ti vstávat. V tom jsi sebou trhla. Když svítilo slunce tak moc, tak muselo být opravdu pozdě. Rychle jsi vstala a podívala se z okna. Venku se rozjely stavební práce, nebo spíš rekonstrukční. Staré kamenné budovy byly jedna po druhé rekonstruovány a modernizovány, ale tak, aby se zachoval jejich ráz. Jediná budova, která byla zprovozněna byl centrální chrám, ten, ve kterým ses poprvé probrala ve své vizi. Pravděpodobně ten samý chrám, ve kterém byl řád Jedi založen. Na planetě vás zatím nebylo moc. Starší z řádu Jedi a spousta dělníků a jiných civilistů, kteří pracovali na obnově. Kromě vás tu bylo ještě 14 průzkumných oddílů, které pročesávaly okolí. Podívala ses na hodiny, bylo opravdu dost pozdě a za několik minut jsi měla být na poradě...

Tyria

Nejdřív pomalu, poté už ve spěchu vstala z postele. Uběhl nějaký ten pátek co proběhly události na Tythonu. Nyní se rekonstruovaly staré budovy a Jedi se usidlovali. Rychle se vyšvihla na nohy a zamířila do koupelny, kde se opláchla. Její pokoj byl útulný a měl vše co potřebovala. Strávila několik posledních dní tím, že jej vylepšovala tak, aby vypadal co nejlépe. V polici na zdi byly postaveny všechny holokrony, krom modrého, ten nosila stále u sebe. Holokrony postupně procházela a zjišťovala, co je v nich uloženo, ale modrý nechávala poslední. Vedle byl na stojánku umístěn její vlastní světelný meč, byl stále poškozen a fungovala pouze jedna čepel. Tyria doufala, že v holokronech objeví nějakou informaci, kde by mohla najít nějaké krystaly do meče.
Když byla opláchnutá, začala se soukat do své nové róby. Byla dosti podobná té, co měla předtím, jen materiál byl nový, bylo přidáno pár vnitřních kapes. Mimoto si nechala tyria vyrobit rukavice, které sahaly od prstů až po loket a skrývaly její tetování a plíšky z durasteelu měly lépe ochránit její dlaně.
Nakonec si vlasy stáhla červenými korálky a rozhodným krokem se vydala na schůzi. Nemínila běžet, to bylo pod její úroveň.

V chrámu bylo ticho. Tedy jistě, z venku se ozývaly zvuky práce, ale uvnitř samotného chrámu se nezývalo téměř nic. Valná většina jedijů a všichni padawané zůstali na križníku na orbitě, zato všichni 4 členové rady byli na planetě. Ačkoliv mistr La'rendo se z mise vrátila teprve včera večer. Došla jsi tedy pomalu do zrekontruované místnosti rady, většina křesel byla prázdná, ale velmistrině, El'Zarik i Lea La'Rendo již seděli na svých místech. Všichni se na tebe otočili a kývly na pozdrav...

Hyass Djalm

Môj pokojný spánok vyrušil hluk z vonka. Chrám ukrytý v džungli sa pomaly renovoval. Hŕstka z nás predsa len prežila, aby našla útočisko tu. Môj padawan Toriel bol na smrť vyčerpaný a tak zrejme bude spať ešte dlho. Ja som však vstal a vykukol von z okna. Jednoducho som len spal. Žiadne vízie ani sny. Akoby moja myseľ zaspala tiež. Ale cítil som, že čo chvíľa sa to má zmeniť. Vyšiel som teda na chodbu.

Tyria

Vešla do místnosti a přikývla na pozdrav, načež se usadila ve svém křesle.
Nic neříkala.

"Tak... vítám vás na prvním shromáždění nové Rady rytířů Jedi..." pronesl mistr Zarik. Zdálo se, že se on i Rarema Al už spolu mluvili předem. Alespoň se tak zdálo podle pohledů, které si vyměnili. velmistrině Rarema Al se upřeně podívala na vás. "Po mnoha letech má náš řád opět svůj domov... místo, kde může žít v míru... ale je nás málo... v galaxii se stále potuluje mnoho příslušníků našeho řádu, ale nemáme je jak najít... většina se naučila skrývat svou přítomnost, aby nepřilákali agenty temnot... mnoho jich zemřelo... přesto je musíme najít a přivést domů... dalším problémem je člověk, kterého sem přivedla spolu s několika jedii zde mistrině Gryffiths. Všichni si ho pamatujeme jako studenta v našich řadách před mnoha lety... jmenuje se Allzar, nejsem si jistá, co s tím máme dělat... ačkoliv býval jedním z nás, tak se stal jedním z přisluhovačů republiky, té, která nás zradila.... nejsem si úplně jistá, jak se k tomu postavit... snad by nám mohla mistrině Gryffiths prozradit svůj názor..." dokončila mistrině svůj monolog...

Chotby chrámu byly prastaré, prosycené historií, ale neuvěřitelně tiché. Jedijů zde opravdu moc nebylo... možná nebylo úplně nejlspší sem přilétat, jelikož jsi momentálně netušil, co máš dělat... nebyla zatím zprovozněna ani knihovna... z venku se stále ozýval zvuk dělníků, které řídil jedi, který byl údajně velkým historikem, expertem na počátky řádu...

Tyria

Naklonila se krapet dopředu a spojila konečky svých prstů.
K tomu mohu říct pouze jediné, Allzar sám riskoval, když pomáhal osvobodit několik členů našeho řádu, jenž nasazovali své životy při obraně nevinných a měli za to být potrestáni, místo toho, aby jim byl projeven vděk a úcta.
odmlčí se, aby si prohlédla jejich reakce.
Vzdal se svého postavení a nasadil svůj život, aby pomohl spravedlnosti. Možná sešel z cesty a věřil, že má Republika pravdu, ale kdo z nás nikdy na své cestě neklopýtl...
Skončila ONA svůj monolog.

"Dobrá... vy jste ta, kdo ho sem přivedla a kdo s ním strávil nejvíc času, budeme věřit vašemu úsudku... nebude mít sice přístup ke komunikační technice a k lodím a jeho pohyb bude prozatím omezen, než si budeme jisti, že mu můžeme důvěřovat, ale budeme se k němu chovat jako k hostu, nikoliv jako k vězni... kromě toho..." velmistrině se pustila do sáhodlouhého vyprávění o nějakých organizačních věcech, které tě ani za mák nezajímali, bylo to něco o opravách a podobně. Zdálo se ti, jako kdyby tě její hlas uspával...

... hlavou ti probleskla vzpomínka. Stála jsi v chrámu na Coruscantu, tvůj mistr stál opodál a pozoroval tě, jak bojuješ s jiným padawanem. Měl tmavé vlasy, a jizvu nad levým okem... vůbec sis nevybavovala, kdo to je. Chvíli jste šermovali tréninkovými meči, než se ti povedlo ho odzbrojit, všichni kolem začaly tleskat...

... jaký je na to váš názor?" zeptal se mistr El'Zarik...

Tyria

Přikývla souhlasně na návrh velmistrině, chápala její obavy a toto byl nejlepší kompromis.
Nicméně poté se debata začala stáčet k dlouhému a nudnému monologu velmistrině.
Její hlas měl zajímavé uspávací účinky...

Tehdy se jí vybavila vzpomínka, dávná vzpomínka, která sahala až do doby jejího výcviku. Vzpoměla si na souboj...s chlapcem...měl pod okem jizvu...byl celkem dobrý, ale ona byla lepší. Pousmála se. "Téměř vždy jsem byla lepší..." Zavzpomíná, tu její vzpomínání přerušil mistr Zarik.

Cože? Eh...pardon...nějak jsem, ztratila koncentraci...názor..na co?

"Ve zkratce... bavíme se o tom, kolik lidí nechat na křižníků na orbitě a kolik jich přesunout na planetu... zda sem přesunout i mladší padawany, aby byli součástí tohoto místa, nebo počkat, až si budeme zcela jistí tím, že je tu bezpečno..." řekl ti Zarik velice zkrácenou verzy toho, o čem se mluvilo. Byla sis totiž jistá, že to co probíralo muselo trvat mnohem delší dobu.

Tyria

Ach tak... Pokývala hlavou.
Myslím, že přesunutí padawanů je stále rizikem...nicméně si myslím, že bychom mohli přesunout tak zhruba 2-3/5 lidí na lodi, myslím, že kapacitu již máme dostačující...nejmladší padawany bych nechala na lodi, dokud nebude perimetr dostatečně zabezpečen.
Řekla.

Všichni se shodli na tom, že je to celkem dobrý nápad. Další na řadě byla otázka toho, co si kdo veme na starost. "Je něco, co by ste chtěla teď dělat?" zeptala se tě Rarema Al, velmistrině řádu jedi. Zdálo se, že nechce zbytečně omezovat svobody mistrů a členů rady. El'Z

Zdálo se, že nikdo z mistrů nemá nic proti tomu, abys zkoumala holocrony a hledala to, co potřebuješ. Přeci jen se sbírka holocronů celkem rozrostla díky tobě... Lea La'Rendo se rozhodla, že s Kipem poletí na nějakou misi... Mozat se Samuelem je prý doprovodí. Kromě toho se probraly ještě další 2 mise, které měli mít na starosti různí jediové... El'Zarik překvapivě oznámil, že se vrátí na křižník, protože má ještě něco k řešení a stará mistrině bez výmluv řekla, že bude hlavně odpočívat, protože jí všechny ty porady zmáhají...

Tyria

Dobrá tedy, není-li již na pořadu porady nic jiného, omluvte mě, ale půjdu. Přeji si v soukromí projít jeden z holokronů...
Zvedla se od stolu a čekala na svolení k odchodu.
Mimo jiné chtěla navštívit i svého bratra a svou Padawanku...to že jde o bývalou sithku neřekla nikomu, dokonce ani jí samé. nechtěla, aby jí ovládala její minulost.

Rada se rozešla, každý si šel za svými cíly... a zdálo se, že jich má každý dost. Pokud jsi však chtěla navštívit křižník, tak bylo na čase spěchat, raketoplán odlétal za chvíli s mistriní La'Rendo a z rozkazu velmistrině byla doprava mezi křižníkem a planetou regulovaná, aby nedošlo k incidentům, či nějakým omylům jako "kdo kde a kde je"

Tyria

Uvědomila si, jaké jsou stálé problémy s cestami mezi zemí a křižníkem a tak se rozhodla oželit návštěvu, přeci jen ty dva viděla asi den dva zpátky. Rozešla se tedy do svého pokoje, kde se zavřela a vytáhla malý modrý holokron. Od té doby co jej našla se do něj nepodívala...tentokrát to bylo poprvé...aktivovala jej.

Zavřela ses v pokoji a aktivovala holocron. Stalo se ale něco divného. Ucítila jsi píchnutí. Ucukla jsi a na dlani jsi uviděla malou bodnou ranku. Holocron se teprve potom začal aktivovat. Zazářil a rozložil se, takovým divným způsobem, vysunul se z něj podivný krystal, který začal promítat obraz muže. V obličeji měl vrásky, ale nebyl starý, spíše ztrápený. "Interní chronometr není schopný spočítat čas od poslední aktivace, čas přesáhnul maximální hranici počítaní, který činil 999 let... přesto se zdá, že si našel cestu zpět do mé rodiny, zdravím, jmenuji se Ear'andil" představil se.

Tyria

Ucukla překvapením, když ji holokron píchl do ruky.
Se zájmem hleděla na to, jak se holokron rozložil a vykoukl z něj obraz muže.
Když se muž představil, chvíli nevěděla co říci, ale pak sebrala svůj urozený původ a co nejpřímějším hlasem pronesla.
Tyria Eleanora T'iana D'Corellia Griffiths toho jména třetí...těší mě Ear'andile. Tvá...dcera...tedy její duše a vědomí mě k tomuto holokronu navedly...

Muž se usmál. Na chvíli vypadal velice štastně. "Pak jsem rád, že se tento holokron dostal zrovna k tobě, Tyrio Eleanoro T'iano D'Corellia Griffiths, toho jména třetí. Musí to být už mnoho tisíc let, kdy tento holocron vznikl, mohu se tedy zeptat, jakou moudrost by jsi zde ráda nalezla?" zeptal se. Nebylo to míněno jako ironie, ale nejspíš si sám uvědomoval, že po tolika letech budou nejspíše všechny jeho informace žalostně zastaralé.

Tyria

Usmála se. Nejspíš tomu tak bude...vaše dcera tvrdila že čekala velmi velmi dlouho, aby vaše dědictví předala...
Rozhlédla se okolo.
Jste můj předek, žil jste před mnoha tisíci lety...chtěla bych vás poznat komplexně...vaše vědění komplexně...mnoho vědění se od pradávných dob ztratilo a já bych byla ráda, kdyby mi toho uniklo co nejméně. Poklonila hlavou na znak úcty.

Chlápek pokýval hlavou. "Rád ti odpovím na všechny tvé otázky, pomohu ti s pochopením a odhalím ti jakékoliv informace, které se ukrývají v tomto holokronu. A ačkoliv tento holokron obsahuje i mnoho z mé osobnosti a z mých vzpomínek, tak mnoho věcí, které jsem věděl a znal jsou ztraceny navěky. Leč i tak obsahuje tento holokron příliš mnoho informací pro jednoho člověka, bude mi však ctí rozmlouvat s někým, kdo zdědil nejen mojí krev, ale i touhu po vědění a moudrosti" pronesl.

Tyria

Mě bude ctí rozmlouvat s někým, kdo žil tak dávno, že je pro mnohé těžké si to představit...s někým, kdo je mým předkem...
Usměje se a pak přejde k tématu.
Inu...zajímal by mě váš způsob života...z toho co vím, tak Erewei byla u založení řádu, jehož jsem součástí...mě by zajímalo, jak se žilo předtím? Měli jste meče? Používali jste sílu?

Chlápek se zamyslel. "Sílu objevili naši předkové, několik generací předtím, než jsem se narodil. Síla je samozřejmě všudypřítomná, ale na Tythonu se dala čerpat mnohem snáze, než kdekoliv jinde, právě proto byla objevena právě zde... co se týká zbraní... dlouho jich nebylo zapotřebí, ale když jsem byl mladý, začaly se mezi objevovat názory lidí, kteří si mysleli, že naše schopnosti nás předurčují k vládě nad světem. Nepodařilo se spory urovnat a došlo k válce, ve které se používali katany, zpěvněné pomocí Síly... během války jsem ale objevil, jak pěstovat krystaly, které umožňovaly vytvořit čepel z energie.... a tak vznikly první protosabery..." řekl a od pasu vytáhl meč, který vypadal stejně, jako ty dnešní, jen měl kabel k opasku, zřejmě v té době ještě neměli dostatečné zdroje energie

Tyria

Nevěřícně pohlédla na obraz muže.
Počkat...vy...chcete mi říci, že vy jste ten, kdo vynalezl světelný meč? Zbraň a znak řádu jedi?
Hleděla nevěřícně. Fakt, že její předek vymyslel zbraň, kterou používal celí její řád ji uchvátila a naplnila zdravou pýchou.
Potom tedy...jsou na Tythonu nějaké zásoby krystalů? Můj...meč...je poškozen a nemůžu jej nyní používat....