Hrozba

"Kde jsem se tu sakra vzal? Naposledy jsem mluvil s mistrem na křižníku... chtěl mi říct něco o misi, na kterou jsem měl letět..." řekl a zmateně se díval kolem. Vojáci, kterří se proletěly do chodby se konečně vrátily a opatrně zabezpečili celou místnost. Jejich kapitán vešel do hangáru. "Může mi někdo vysvětlit, co se tu sakra děje? Kdo jste a kdo za tohle může..." zeptal se

Seiryuu

"Vzal ses tu spolu s námi z planety. Nejspíš tě posedl nějaký Sith nebo tak něco... možná," vydechl Seiryuu tiše. Pokud by to byl stejný případ jako s tím klukem... tak by se ten Sith musel do někoho přenést. Tudíž tu byla možnost, že tu ještě je, jen jinde. Seiryuu se okamžitě pokusil hledat jakékoliv stopy Síly.
"Ještě než začneme probírat toto, zabezpečte tento prostor. A pošlete signál, aby se na planetu ze které přicházíme vyšle eskortní loď s ostrahou, v tamní věznici se skrývají přeživší. Jakmile budou všichni pryč, bude nutno vyhubit veškeré příšery, které žijí," zavelel.

Chlápek na tebe chvíli koukal trochu divně a pak konečně odpadl. Bylo toho na něj příliš moc. Byl zraněný a navíc to bylo silné vypětí. Vojáci vás obklíčili všechny, ale jeden z gardistů všechno vysvětlil. Pokynul vojáků, aby toho zraněného mirilana odvedli do vězení, na nic se neptali. Zdálo se, že si to chtějí všechno vyříkat mezi sebou... tebe odvedli do kajuty. Na tvé otázky neodpovídali...
Nakonec, po relativně dlouhé době se konečně ve dveřích objevil nějaký chlápek. "Zdravím Vás... jsem baron Izrel Tion. Vyslechl jsem gardisty, které jste zachránil z planety, chci vám poděkovat, že jste riskoval svůj život, abyste zachránil naše lidi... nicméně vám chci oznámit, že zajatec, kterého jsme zajali v hangáru bude čelit soudu, bude obviněn, usvědčen a popraven..."

Seiryuu

Vše tak nějak dopadlo, něco bledě, něco líp, každopádně byl rád, že si mohla nachvilku dáchnout a načerpat opět síly a Sílu, aby byl dál použitelný. Když dovnitř vlezl jistý baron, kývl mu na pozdrav. "Jsem Seiryuu, a tituly prodnešek vynechám, trochu nás tlačí čas," představil se potom, co mu všechno sdělil. "Rád bych vás požádal, abyste zajatce nechali na mě. Vezmu ho sebou a předvedu ho před radu. Je velice důležité, abychom z něj dostali vše, co si pamatuje. Pokud byl ovládán Sithy, znamenalo by to, že on sám je nevinný. Takže vás žádám o jeho vydání a případně o nějaký transport," vyslovil oficiální žádost a v neposlední řadě se ještě zeptal: "Jak je na tom můj druhý společník? Je v pořádku?"

Chlápek zakroutil hlavou. "Pokud je pravda, že za nákazu může on, pak je obviněn ze zabití mnoha milionů lidí, na to neexistuje jiný trest, než poprava. Pokud si to budete ale přát, dostanete loď, zásoby a peníze, abyste se mohl dostat kamkoliv budete chtít. Vašemu společníkovi jsme poskytli veškerou péči, bude v pořádku. Kromě toho vás vévoda Wezslav Tion zve na slavností oběd jako čestného hosta..." řekl

Seiryuu

"Nevíme jestli za to může on. Tedy spíš, on určitě ne, maximálně ten, co ho ovládal. Proto ho musíte pustit semnou, musíme zjistit víc. Tím, že zemře, zemře i pravda s ním!" pronesl vážným hlasem k baronovi Tionovi. "Jinak... o peníze se zrovna starat nemusíte, to není zrovna moje životní motivace," dodal ještě. Nevěděl, jak z tohoto vybruslit. Nikdy na politiku příliš nebyl, hlavně ne na tuhle. Nedokázal se dohadovat s vysokými hodnostáři. Většinou se jen držel svého cíle, svého úkolu. A tím momentálně bylo zachránit toho padawana. "Co přeživší na planetě? Zvládli to?" zeptal se ještě, abyse ujistil, že to aspoň za něco stálo.

Chlápek se zamyslel. "No, nevíme toho o těchto věcech moc, ale nejsem si jistý, zda vám v tomhle můžeme vyhovět. Ale možná bych ho mohl nechat ve vězení, než dorazí někdo od vás ho vyslechnout a zjistit pravdu. Nikdy ale neopustí věznici tohoto křižníku..." řekl. Když ses dostal k přeživším tak kývl hlavou. "Naše křižníky zachránili mnoho lidí z planety z různých míst. Všichni jsou v izolaci a prochází testováním, aby se zabránilo další nákaze..." řekl.

Seiryuu

"To jsem rád, že to dopadlo alespoň takto," pronesl k tomu druhého, ale stále ho trápilo to první. Toho padawana potřebovali. "Dobře... v tom případě budu potřebovat kontaktovat své mistry, aby se přesunuli sem kvůli výslechu. Můžeme odtud vysílat?" zeptal se zamyšleně a pak ještě dodal: "A budu potřebovat, abyste přivedl mého společníka, on toho ví o kontaktování zbytku řádu trochu víc," podal ještě jednu žádost a nakonec pokynul hlavou, že můžou jít.

Chlápek kývnul, uklonil se a odešel...
Zůstal jsi v místnosti několik minut sám, než Zark dorazil.
"Zdravím... musím říct, že to bylo zase jednou něco šílenýho, s váma se člověk na misích nenudí, to vám řeknu..." řekl. Byl z něj cítit trochu alkohol, ale zdál se celkem při smyslech.
"Prej mě tu potřebujete? Čím vám můžu bejt nápomocnej?" zeptal se

Seiryuu

"No jo, co dodat, jsem aktivní člověk," pronesl Seiryuu s mírným úšklebkem ohledně jeho aktivit. On sám si to nevybral, přeci jen mu to tak zařídil režim a nejspíše i trochu osud.
"Jo, potřebuji, aby si kontaktoval mistry, budeme je potřebovat, aby nám pomohli s tím padawanem, vůbec se mi nelíbí, že by nějaký Sith dokázal někoho ovládat. A nebo to velmi dobře hraje, to sám nevím," povzdechl si zamyšleně a vzhledem k tomu, že se Zark na lodi už zřejmě vyznal, nechal ho, aby vedl jejích další kroky po lodi.

Zark se zamyslel. "No to asi nebude možný. Nevíme ani kde jsou... máme jen stanici, kde když necháme zprávu, tak jí dostanou. Nejlepší by bylo doletět tam, a dohodnout se z toho místa... jsem si jistej, že chvíli počkaj, přece jenom jste jim zachránil toho jejich prince nebo co to je" řekl.

Seiryuu

Nakonec tedy pokýval hlavou a odvětil: "Dobře, to zní jako ... něco jako plán. Sice mi to příjde jak nedokončená práce, ale rád bych se dostal někam, kde už nebudou ty potvory. Dvě mise s nimi mi stačili. Chceš nejprvé na hostinu nebo rovnou vypadnem?" zeptal se ho. Sám by nejraději zmizel, ale hostina nebo co to chystali přeci jen dávala možnost položit nějaké myšlenky k podpoře řádu Jedi.

Zark se zamyslel.
"Jsem pro rychlý odchod" řekl nakonec.
"Hostina zní lákavě, ale při našem štěstí by během ní vypuklo něco, co by nás tu zdrželo dalších několik dní a já už fakt chci od těchlech lidí pryč... ne že by s nima bylo něco špatně, ale... něco mi na nich nesedí... jsou takoví... jiní..." řekl. Možná to ale bylo tím, že byl uvězněn na planetě plné lidožravých zombie příšer, to by na klidu nepřidalo nikomu.
"Naši loď sice zničlo bombardování, ale dali nám novou loď, jen ji budu muset cestou prohledat, jeden nemůže bejt nikdy dost opatrnej..." dodal

Seiryuu

"Jo, máš recht, jde se," odsouhlasil mu i to, že byli .. jiní, ale s tím momentálně nemohli nic dělat, každopádně informace, že jsou bez jejích lodi byla mírně problémová. "Jo, budeme muset zjistit jestli nemá nějaký vysílač nebo tak něco, byl bych nerad, kdyby si na nás za prvním rohem počíhala Republika nebo Sithové," problém byl, že se v lodích příliš nevyznal. Uměl je pilotovat, ale aby je opravoval nebo věděl co je navíc, to fakt ne. Snad měl Zark nějaké zkušenosti.

Zark se zasmál.
"Přesně na to jsem myslel. Projedu tu loď od přídě až na záď... pokud je tam byť jen špatně obarvenej kabel tak na to přijdu, to se nebojte..." řekl a vedl tě zpět do hangáru. Loď která tam stála nebyla vůbec špatná. Větší, pohodlnější a rozhodně silnější než váš starý raketoplán. Zřejmě nějaká Tionská konstrukce, protože jsi takovou loď nikdy předtím neviděl...

Seiryuu

Seiryuu se trochu usmál, byl rád, že se Zark vyznal v lodích. "Fajn, beru tě za slovo," pronesl k němu a následoval ho do hangáru. Tam se podíval na jejích novou loď. Vypadalo to na nějakou funglovku, tohle nepoznal ani za dob studia a ani za dob války. "Hmm... sice trochu větší, ale jinak to vypadá dobře. Nějaké informace o pohyblivosti, rychlosti a případně výzbroji? Bylo by fajn, kdyby to dokázalo vydržet i průlet kolem něčeho většího," řekl se zamyšleným tónem v hlase, přeci jen jejích starý raketoplán vypadal tak trochu jako pixla. Po dokončení Zarkovi prohlídky byl připraven k odletu.

Zark si nejdřív sedl do kabiny a chvíli se hrabal v konzolích.
"No tak bacha, tahle hračka sice nemá moc palebnou sílu, jen pár lehkých kanonů, tak na odražení hejna stíhaček... ale její štíty snesou přímej zásah křižníku a hlavně díky její rychlosti a manévrovatelnosti bych měl bejt schopnej uletět i republikovejm i imperiálním hlídkovejm lodím, asi tuhle loď miluju..." řekl Zark a pohladil konzoli. Ihned na to vytáhl zvláštní přístroj, který vypadal jako kdyby ho někdo vytáhl z popelnice a začal s ním procházet loď...

Seiryuu

Seiryuu pozoroval Zarkovu práci. Byl vskutku rád, že měli teď dobrou loď, otázkou jen bylo, jak dlouho jim vydrží. Jen přirovnání, že se zamiloval ho trochu pobavilo. Ani nevěděl, jestli by takovýto "vztah" pravidla řádu mohli zakázat. No, každopádně, ten šrot kterým to kontroloval vypadal asi funkčně, takže ho nechal dodělat jeho práci a nakonec se zeptal na výsledek.

Chvíli běhal sem a tam. Skláněl se nad místy, která se nezdála nijak významná. Nejspíš ale byla. "No, zatím nevidím nic divného... ale bude to chtít ještě podrobnější hledání. To ale můžu udělat cestou... zatím jsem se ujistil, že nevybuchneme..." řekl Zark a sedl si k řízení. Přejel rukou po panelu. Loď ožila... ale neslyšel jsi temné hučení nebo vrčení motorů. Loď byla poměrně tichá.... "Tak, letíme?" zeptal se Zark

Seiryuu

"Letíme!" pronesl odpověď, usedl do sedačky a ... letěl?

Zark nahodil motory. "Ehm... letová kontrolo. Rádi bysme opustili váš dok, prosím, otevřete nám vrata." řekl, protože neznal přesně protokoly Tionů. Přesto dostal potvrzení, vrata se otevřela a loď vyletěla ven. Téměř sebou ani necukla. "Fajn, hodím tam autopilota a mezitím doprohlédnu zbytek lodi" řekl a nahodil autopilota směrem ke stanici, ovšem ne přímo k ní. Přeci jen ještě si nebyl jist, zda autopilot neodesílá informace. Začal opět procházet loď kus po kusu. Trvalo to celé hodiny, než konečně loď prohlédl celou. "No, zdá se, že dárek našich přátel nemá chybu..." řekl s oddychem.

Seiryuu

"Je fajn jednou mít loď, která nás doručí tam kam potřebujeme," okomentoval ještě nadšení padawana, který ho doprovázel. Co se týkalo autopilota, nic nenamítal, přeci jen bezpečnost především a následně se dalo doletět na manuál. "Co je to vlastně za stanici?" zeptal se během letu, aby věděl, k čemu se to vlastně blížili. Nerad by skončil zase v nějaké té ... pasti.

Zark se na tebe otočil. "Nic... není to vesmírná stanice, je to prostě vysílač ve vesmíru. Slouží k přeposílání zpráv. Nejspíš tam budeme mít nové informace, zakodované samozřejmě..." řekl Zark a převzal řízení od automatu.
"Jo a týhle lodě bych se zbavoval nerad, je docela pěkná... když jí trochu vylepším, tak to bude paráda! Už mám nápad jak vytuním manévrovací schopnosti. A dost možná taky přidám nějaký obraný prvky." řekl celkem nadšeně...

Seiryuu

Seiryuu pokýval hlavou ohledně informací. Byl docela zvědav, jestli tam na ně budou čekat nějaké ty informace a zprávy o posledním dění. "Vylepšuj si jí jak chceš, je tvoje," odpověděl Jedi s úsměvem a poslouchal jeho návrhy na zlepšení. "Jen se s ní prosímtě neodpal, až jí budeš upravovat," požádal ho a sledoval jeho pilotáž až k vysílači. Nikdy tu nebyl, takže tuto práci musel nechat v jeho rukou, avšak sám sledoval co a jak, aby příště věděl, kdyby tu byl sám.

Po několika hodinách vaše loď konečně zastavila. Ty jsi mezitím odešel někam dozadu meditovat. Popravdě jsi ani nepoznal, že loď stojí, teprve když Zark došel do tvé kajuty, tak sis všiml, že stojíte. "Tak máme nový zprávy od ostatních... jsou už na místě... a všechno jde dobře. Máme se vrátit..." řekl. Pak se podíval jak jsi meditoval. "Jo a omlouvám se, že jsem vás vyrušil... dám vám vědět, až budem přistávat, jo?" řekl