Akademie

Dobrá, připravme si ještě co musíme... do údolí temných lordů se nedostaneme jen tak, musíme mít povolení od nějakého sitha a to nemáme, takže půjdeme v noci kdy se dá snadno proklouznout přes ostrahu, takže navrhuju počkat do tmy a sejdeme se před akademií, vemte s sebou vše co by mohlo pomoc, zbraně, svítilny, nějaké skromné zásoby... domluveno? řekl ten z nich, co vypadal jako šéf. Ten druhej je přikývl a oba se podívali na tebe...

Kael Revan

Své oči jsem na ně neustále upíral, takže když se otočili a já se měl vyjádřil, spěšně jsem kývl hlavou. Domluveno, budu tam čekat. Je to sice sebevražedná akce, ale já pevně věřím, že existuje naděje. řekl jsem pevným hlasem a pak, co nejrychleji odešel. Už jsem neměl důvody se více zdržovat, mé kroky vedly rovnou na pokoj. Přešel jsem ke svému skromnému batohu, který jsem si na Korriban přivezl. Neměl jsem prakticky co vzít, vždyť já tu žádné pořádně vybavení nemám! V batohu se skrývalo jen pár základních věcí.. Od svítilny po nějaké jídlo..
Po "dobalení" jsem odpadl do postele, kde jsem se válel dokud nepadla tma. Když už jsem byl na tom s vybavení tak bídně, tak jsem alespoň doufal, že mi prospěje dlouhý spánek.
Když padla tma, stál jsem před akademii vybaven a čekal na ostatní. V hlavně mi míchaly obrazy, jak se jich zbavím..

Podařilo se ti trochu odpočinout ve svém pokoji. Akademie zřejmě nebyla přesně to, co sis představoval, ale záhadná smrt dozorce Kranuse věci trochu změnila. Když se v noci trochu setmělo tak ses vydal z akademie ven. Akademie byla v noci poměrně temná a strašidelně klidná. Uviděl jsi stráže, kteří chodili po chotbách, nikdo z nich tě ale nezastavil ani se tě na nic neptal. Vyšel jsi před akademii, kde už jsi spatřil oba své "společníky". Prima, už jsme tu chvíli čekali, připraven? zeptal se jeden