Konečně doma

Seiryuu

Seiryuu pokýval hlavou a ještě položil otázku: "Smím si vzít sebou Zarka a naší novou lodičku?" Přeci jen, cestování osamotě nebylo tak zábavné jako ve dvou.

Mistrině se na chvíli odmlčela jako kdyby přemýšlela.
"Obávám se, že ho nemohu postrádat. Potřebuju, aby nám podal důkladnou zprávu o tom, co se stalo na vaší misi. Pokud si najdete čas byla bych ráda, kdybyste mi poslal psanou verzi i vy... nicméně pokud tu loď dokážete pilotovat sám, můžete si jí vzít s sebou, přeci jen není naše, nemohu o ní rozhodovat. Nicméně vás musím vyzvat, abyste zachoval mlčení o této planetě a našem řádu přede všemi. A cestou zpět se stavil opět u stejné stanice jako prve... dostanete tam informace o tom, jak se vrátit na planetu... její pozici jsme již smazali z počítače lodi... musí zůstat tajemstvím..." řekal mistrině

Seiryuu

Jedi pokýval hlavou a nakonec pokrčil rameny. "Nechám mu tu loď tady, je to teď jeho miláček. Pokud je tu tedy nějaká jiná loď, co bych si mohl půjčit? Stačí mi něco malého, přeci jen jsem zvyklý jen na stíhačky. Proto doufám, že bude mé plavidlo z Corellie zachráněno, případně, že bude moci být opraveno. A samozřejmě zachovám tajemství o této planetě a při cestě zpět vykonám tento návratový postup," ubezpečil ještě mistrini nakonec.

Mistrině se zamyslela. "No, máme nějaké raketoplány... ale ten jeden co jsem vám půjčila jste mi nevrátil. Navíc na Alderaan letět v imperiálním reketoplánu by nebylo zrovna nejlepší... takže vám můžu půjčit jen starou nákladní loď... ale ta je na křižníku a navíc je padawana Samuela, takže se budete muset zeptat jeho..." řekla mistrině nakonec
"Raketoplán vás odveze na křižník, budete-li si to přát..." dodala

Seiryuu

Pokýval hlavou, když si vyslechl návrhy a nakonec to vypadalo na další pixlu. Každopádně, asi nebyla žádná jiná možnost. "Za tu loď se omlouvám, ale neměli jsme šanci se pro ní vracet," oznámil jí něco jako omluvu a pak tedy přikývl. "Dobrá, děkuji vám moc, okamžitě se vydám na křižník. A ještě... nějaké informace o mé schopnosti? Nebo ještě nebyl čas?" optal se ještě a připravil se k odchodu.

Mistrině se usmála. "Podívejte se, jsem stará žena nad hrobem, nikdy nespěchám rychle... stručně řečeno - ano, nebyl zatím čas." řekla. Pravda byla, že jí bylo něco mezi 120 a smrtí. Na člověka měla rozhodně úctyhodný věk, daleko úctyhodnější bylo ale to, že si dokázala udržel elán... to bylo všechno, co ti řekla, stála tam a dál obdivovala starou fontánu

Seiryuu

Ještě se uklonil před babi-jedi a s přáním síly s tebou odešel směrem k místu, kde přistáli. Musel vyhledat nějaký raketoplán, co by ho mohl vzít nahoru. Zároveň doufal, že na křižníku potká svého droida. Možná by se mu mohl na Alderaanu hodit. Přeci jen, získal ho tam. A co víc, měl jeho zbývající meče. Pokud sehnal loď, snad už letěl na křižník.

Přistávací plocha tu byla jen jedna. Byla to ta, na kterou jsi přiletěl. Na jedné platformě seděla loď, se kterou jsi přiletěl. Na dalších 2 stály raketoplány, poslední byla prázdná. U raketoplánů stálo několik vojáků, u vaší lodi nebyl nikdo. Byl udsud pěkný výhled na budovy dole. Vypadalo to tam docela mrtvě. Sem tam se někdo mihnul kolem, ale většinou to vypadalo jako město mrtvých. Většina lidí zůstala na křižníku, zbytek těch, co tu zůstali většinou pátrali v jungli...

Seiryuu

Seiryuu pomalu došel k jedné skupině vojáků, kteří byli u raketoplánů a prostě se zeptal: "Potřeboval bych hodit na křižník, je tu někde nějaký pilot, který by mě tam mohl vzít?" Doufal, že se někdo najde, přeci jen by bylo nevýhodné, kdyby odletěl a loď zůstala nahoře.

Jeden z vojáků vyšel dopředu.
"Jistě mistře, rád vás vezmu na křižník, pokud potřebujete..." řekl.
"Jsem tu od toho, abych vozil jedije tam, kam bude potřeba." dodal a vešel do raketoplánu. Nahodil motory, počkal až vlezeš dovnitř a zase dveře zavřel. Celkem rychle odstartoval a zamířil k orbitě planety. Viděl jsi obrovský imperiální křižník jak se přibližuje... pilot si zažádal o povolení k přistání a přistál na palubě křižníku. Dveře se opět otevřely...
"Tak jsme tady mistře, je to rychlovka..."

Seiryuu

"S tím Mistrem bych to nepřeháněl, jsem pouhý Rytíř Jedi, ale i tak vám budu vděčný," pronesl k vojákovi a už se letělo. Musel říct, že Zarik věděl jakou si opatřit loď, když pozoroval křižník z venku. Tohohle by se mohla bát i republika.
Každopádně, jakmile doletěli dovnitř, poděkoval Seiryuu pilotovi a vyšel ven z raketoplánu. "Hej, poslyš," křikl na nejbližšího pochodujícího. "Nevíš kde najdu Samuelovu loď a Samuela?" zeptal se ho. Jestli zjistil potřebné info, vydal se dál. Pokud ne, zkusil dalšího dotyčného na lodi.

Pilot se jen zasmál. "Že jste si na to ještě nezvykl... pro "obyčejné" lidi jsou všichni jediové mistři. Mistra to neurazí a ostatním to lichotí, je to bezpečnější než hádat. Navíc mi vaše hodnosti nejsou úplně jasné... " řekl pilot než jsi vystoupil z jeho lodi...
Odchytil sis dalšího vojáka, ale ten nemelě tušení o kom to mluvíš. Dokázal ti ale vysvětlit, že všichni jediové co jsou na lodi jsou v současnosti v jednom "křídle" a ukázal ti, jak se tam dostat...

Seiryuu

"Jo, hodnosti... ty někdy nejsou jasné ani nám Jedi," pronesl s úsměvem ještě ke svému pilotovi a šel po svých. Když mu byla dána cesta kudy měl jít, šel tedy tamtudy. Hned jak tam došel, tak nejspíše uviděl nějaké množství lidí, tak zvolil nejsnadnější formu zjištění o co šlo: "Hej, hledám padawana, co by tady měl mít vlastní loď, která je schopná letu na Alderaan. Je přítomen?" zeptal se prostě.

Došel jsi tedy na místo, kam tě poslali. Zakřičel jsi, čímž jsi vyrušil skupinku padawanů od meditace. Jeden z nich vyskočil na nohy a došel k tobě. "A vy jste kdo hm?" zeptal se trochu nekorektně. "Že si sem takhle přitančíte a rušíte nás od meditace? Nikdy jsem vás tu neviděl..." řekl. Sice měl na sobě oděv padawanů a u pasu se mu houpal meč, ale nezněl moc jako normální padawan. Spíš jako nějakej rozmazlenej fracek

Seiryuu

Mladý jedi spražil padawana pohledem a trochu si povzdechl. Jako chápal, že vyrušení při meditaci není nejlepší, ale on měl trochu na spěch. "Rytíř řádu Jedi - Seiryuu a dovolím si, že mám mnohem větší právo přerušovat meditaci než třeba ty, jedná se tu o docela naléhavou věc, která by mohla být spojena s jedním z mistrů našeho řádu," promluvil k němu ostře a jen se modlil, aby právě on nebyl oním Samuelem, který vlastnil tu loď. "Je tu tedy vlastník oné lodi?" zeptal se klidnějším hlasem.

Padawan se narovnal, vypadal najednou vyšší než ve skutečnosti byl. Zpražil tě pohledem, který rozhodně měl v sobě nějaký díl autority. "A já jsem Toriel Marcus Amadeus D'Corellia Griffiths, 12. toho jména... vévoda Corellijský, držitel prstenu Allornu..." řekl jako kdyby ho nijak zvlášť nezajímalo, že ty jsi nějakej rytíř jedi. "Sam tu není... je na misi s mistrem Mozatem, netuším kde je... jeho loď mám na starost já..." řekl jen tak zatímco mezi prsty levitoval pár hracích kostek

Seiryuu

Ach, další nudný vévoda, no to bylo naprosto perfektní. "Výborně, tak mazej natankovat a nastartovat, do půl hodiny odlétáme," pronesl k němu suše a zároveň velitelsky. A co se týkalo kostek, kterými on pohyboval, prozměnu on mávl rukou a poslal mu je přes celou místnost pryč. Na tohle neměl čas. Jediný, co ho štvalo, že vyfasoval někoho, kdo měl delší jméno než odborné názvy pro střevní obtíže.

Toriel nehnul ani brvou, nezdálo se, že bys na něj nějak víc zapůsobil. "Ty kostky jsou vyrobeny z krunýře Corellijské želvy a jsou v naší rodině už 3 generace, takže bejt vám je najdu, než se o tomhle incidentu dozví Tyria... " řekl. Sice se ti nezdálo, že by ty kostky byly jakkoliv cenné, ale kdo mohl vědět jistě. Možná si z tebe dělal srandu, ale možná byl připravenej na tebe poštvat svojí sestru...

Seiryuu

Seiryuu opět pohnul rukou a kostky mu přistáli v dlani. "Ano, tvoje sestra je možná v radě, ale výhružky v jejím podáním si odpusť. Rozhodně se nehodlám podřizovat někomu, kdo se schovává za sukni své sestry. Kostky dostaneš zpět až se vrátíme z Alderaanu," oznámil mu a schoval je do opasku. Přišli mu spíše z kusu plastu než z krunýře, ale budiž. "A nezapomínej na to, že momentálně jsem tu hodností nad tebou, tudíž si moc nevyskakuj," připomenul mu. Když si on jako Padawan vyskakoval na někoho, dostal vždy podobnou odpověď.

Toriel tam pořád stál a pořád se zdálo, že na něj neděláš moc velkej dojem. "To je všechno hrozně pěkný, ale vy jste ten, kdo sem přišel, vyrušil mě a hlavně kdo něco potřebuje... takže si myslím, že s chováním máte problém spíš vy... nemluvě o tom, že vám nevyhrožuju, varuju vás" řekl a velice protivně se usmál. Pak natáhl ruku "Kostky prosím" dodal

Seiryuu

"Fajn máš bod," pronesl a hodil mu jednu kostičku zpět, víc však ne. "Zbytek na Alderaanu," oznámil mu a následně se otočil a zamířil zpět do hangáru. Pokud pro něj byly ty kostky tak cenné, snad si pohne.

Toriel schoval kostku. "Fajn, takže přece jenom ste schopnej trochu diplomacie. To je dobře." řekl stylem "děkují, Jean"."Takže chápu dobře, že chcete po mě, nevinném padawanovi, abych vás odvezl na nějakou smrtelně nebezpečnou misi na Alderaan? Ted když jsem se odtamtud vrátil? Jako chápu že někdo s vaším taktem a diplomacií stolu potřebuje vhodného průvodce..." zeptal se nakonec

Seiryuu

"Ani ne tak smrtelnou, jsem Alderaanský Paladin, takže budeme mít jistou ochranu," oznámil Torielovi a pokrčil rameny nad tím, že se odtamtud zrovna vrátil. Co se dalo dělat, člověk někdy musel lítat tam a zpět. "Mimochodem, co jsi tam dělal?" zeptal se ho a došel do hangáru. Pak naznačil, aby ten nevinný padawan ukázal jejích plavidlo na tuhle cestu.

Toriel jen mávnul rukou. "Proč jsem byl na Alderaanu je moje věc, po který vám ale vůbec nic není..." řekl a fakt se nezdálo že by tě hodlal sledovat do hangáru. Místo toho se posadil a několik kamínků ze země začalo levitovat v kruzích kolem něj. "Jo a nevypadáte zrovna moc na paladina... kde máte kladivo?" zeptal se

Seiryuu

Kladivo ti asi brzo nacpu do držky, blesklo Jedimu v mysli. Byl by to efektivní způsob jak ho umlčet a držel by styl paladina. "Kladivo mi nedali, držím se meče, který asi použiju i na tebe, pokud si nepohneš. Nemám na tohle celý den. A Radě by se asi nelíbilo, že odporuješ rozkazu a dáváš tak šanci, že nenajdeme spojení na jednoho z Mistrů," promluvil ještě s klidným hlasem.