Obchodní nabídka

Bylo to strašidelné. Loď se odlepila od země a vznesla se na orbitu planety bez jediného zvuku. Všechno pracovalo tak tiše, že to bylo strašidelné. Tvůj kolega se nervozně rozhlížel, protože jeho stará loď vydávala tunu zvuků. Tohle je strašidelný! Na mojí starý lodi jsem dokázal určit rychlost podle zvuku motoru... ale tohle? řekl tvůj přítel...

Rin Leeta

Ani to pořádně nevěděla a už letěla. Ve strojovně by mohla hrát zvonkohra a ona by jí stejně slyšela až v kokpitu, tak byla loď tichá. No...možná trochu...já bych použila termín...úchvatný...boží!!! Rozhlédne se, jestli vše funguje jak má a pak koukne na T7. T7...začni s propočtem hyperpohonu...použij souřadnice z tohoto paddu. Napíchne padd na lodní počítač a pak se otočí na muže. Jak se vlastně jmenujete? Promiňte jestli jste to už říkal ale nějak mi to vyklouzlo...

Chlápek se zasmál. Byl jsem zvědavej, zda se zeptáte. Jmenuju se Alexei Herald II. lord Graham Seleras... řekl s poměrně důležitým tonem v hlase. T7 mezitím propočíral hyperprostorové koordináty. A mimochodem, jak se chcete dostat skrz imperiální blokádu? zeptal se pobaveně a protočil bouchačku mezi prsty...

Rin Leeta

Byla ohromena délkou jeho jména. Znamenat to mohlo jen dvě věci - buď byl opravdu lord, nebo se jeho rodiče dost nudili. Těší mě...Rin Leeta...nicvíc, nic míň... Jeho otázka ji však zaskočila. Skrz blokádu? Eh...no to je dobrá otázka...měla bych to promyslet...tak nějak nám nefungují štíty a zbraně to nemá vůbec, takže se neprostřílíme...můžem to skusit nahrát na nějakého velkého imperiálního pohlavára...znáte nějakého? Koukne na chlapa v naději.

Já? No, moc ne, ale vsadím se, že oni taky ne... řekl chlápak a zasmál se. Jo ale mimochodem mě těší... dodal. T7 zapípal a dál se věnoval optimalizaci lodě. Přeci jen některé systémy stále nefungovaly jak měly...

Rin Leeta

Jo...něco na tom bude...no...pořešíme to až na místě...pak mi ještě musíte říct, kde chcete vysadit... Usměje se a pak zapne hyperpohon. Pokud T7 nastavil vše jak měl, tak by měli vyskočit přesně na souřadnicích.

Uslyšely jste první zvuk. Konvertor začal pískat... nebyl prostě 100% kompatibilní s technologií lodi, ale fungoval dobře. Loď zrychlila a zmizela v hyperprostoru. Pískání nebylo příjemné, ale T7 zavřel dveře do strojovny, takže jste ho už neslyšely... Alexei se usmíval. Uvidíme, splníme misi a pak se domluvíme co dál... řekl. Loď klouzala vesele rychlostí dál... a času bylo dost...

Rin Leeta

Nelíbilo se jí pískání, ale to byla cena za to, že nebyl konvertor 100% richtyk. Nakonec utichlo, když T7 uzavřel dveře do strojovny za což mu byla vděčná. Loď klouzala dál a ona měla hafo času. Vytáhla tedy odněkud pytlíček ořechů warra a pár si jich hodila do úst. Vufete? Nabídne mu. Neměla teď moc co dělat.

Alexei jen zakroutil hlavou. Popravdě bych se šel vyspat pokud si můžu zabrat jednu postel v prostoru pro posádku... řekl ti. Vypadal trochu přešle... a cesta měla trvat ještě dost hodin...

Rin Leeta

Eto...no...věc se má tak, že je tu jediná kajuta a v té spím já...můžete se natáhnout na ošetřovně...nebo..jako né že by tu kajuty nebyly ale postele tam nebudou moc pohodlné a čisté...používám je jako sklad všeho možného... Řekne s úsměvem. Nejlépe by se vyspal v jejím pokéoji ale byl to její pokoj.

No, tak se natáhnu na biolůžko. Místa tu bude dost... ale možná byste si měla najít čas a udělat si tu nějakou místnost pro posádku, nebo chcete tuhle loď navěky pilotovat sama? zeptal se tě Alexei...

Rin Leeta

Kaoukne na Alexeie a viditelně se zamyslí. Tak přestavěla jsem celý kokpit tak, aby se dal ovládat jediným člověkem...navíc...chtěla jsem spíš poznávat nové světy...ne riskovat život...na to mě neužije... Zavrtí hlavou...Ale je pravdou že bych mohla udělat kajutu pro hosty. Pokýve hlavou, zvedne se a pomalu se vydá k jedné z původních kajut. Dám jí pro vás dokupy...kdo ví jak dlouho tu budete. Usměje se.

Alexei se zvedl a šel za tebou. No, co bych to byl za pasažéra, kdybych alespoň nepomohl... řekl a usmál se. Ale musím říct, že tahle loď je kráska... dokonce jsem měl na pár vteřin pokušení vám ji ukrást. S takovouhle kocábkou by se dalo vydělat spousty peněz... řekl s lehkou dávkou humoru, nebyla sis ani jistá, zda to myslel vážně

Rin Leeta

Oh...džentlmen? To mám ale štěstí na pasažéry... Zasměje se a začne vykládat z pokoje krámy, které zde uschovala pro pozdější použití. Naštěstí to byly malé a lehké věci, takže jim to dlouho netrvalo. Ano...je překrásná...v porovnání s jinými typy lodí je to bohyně mezi loďmi. Pak na Alexeie hodila podezřívavý pohled. Zkusil by jste to, a těmahle nehtama bych vám vyškrábala oči, až bych si vás našla...tahle loď je mi vším...domovem, koníčkem a v budoucnu i živobytím. Dořekla, když zrovna vytřela z podlahy tu nehrubší špínu. Pak pořádně obetřela konstrukci postele a z vedlejší místnosti donesla něco jako matrace...byly zabalené a tak byly poměrně čisté. Ty pak položila na postel. No...snad vám to bude stačit...je tady teplo a přikrývky nemám...

Alexei ti pomohl připravit místnost. Při tvé zmínce o vyškrabání očí se jen uchechtl. No, mě možná ano, ale dejte si pozor... nebudu jediný, kdo by tuhle loď rád dostal pro sebe, budou tu i další, mocnější než já, kteří se vás neleknou. Pro jednoho takového teď možná pracujete... buďte opatrná... řekl a nehl si na matraci. Díky, tohle bude bohatě stačit... dodal a okamžitě usnul...

Rin Leeta

Jeho slova jí vrtaly hlavou, takže zatímco on spal, ona uvažovala. Nakonec přešla k T7 a promluvila na něj. Drž kurz a kdyby něco tak mě zavolej...budu v dílně...potřebuju něco udělat...jo a potřebuju abys tenhle čip naprogramoval tak... Zbytek mu napíše klávesově, aby to Alexei neslyšel...byl sice hodný, ale člověk není nikdy dost opatrný. Chci abys ho naprogramoval tak, že pokud se od lodi vzdálí více jak pár kilometrů, tak se lodní systémy vypnou...já jdu zkusit udělat něco, co bude zkoumat mé životní funkce... Odešla do dílny a začala pracovat. Chtěla vytvořit přístrojek, který by deaktivoval lodní systémy, pokud by se jí někdo pokusil s Věčným poutníkem odletět a taky zničil loď pokuď by se jí kvůli lodi někdo pokusil zabít. Alexeiova řeč jí nasadila brouka do hlavy a i když věděla, že to nebude lehké, tak přeci jen byla nadaná technička. De facto potřebovala něco, co by posílalo údaje do lékařských přístrojů na ošetřovně a ty následně odeslali příkaz k autodestrukci, pokud by se její funkce zastavily.

T7 sice nerozuměů úplně proč by to měl udělat, ale nakonec si chip vzal a začal s prací. Ty jsi mezitím došla do největšího skladiště, kde byla pracovní konzole. Nebyl takový problém bezdrátově přenášet své životní funkce do počítače. Problém byl spíš v tom, že by se autodestrukce mohla spustit ve chvíli, kdy by tě jen umráčila nějaká silná zbraň, nebo tak něco...

Rin Leeta

Zavrtí hlavou. Ok..teoreticky by to fungovalo, ale mohlo by se to spustit téměř kdykoli a to by nebylo ono... Začne se v tom opět š´tourat...Pokud bych to ale přenastavila, aby to reagovalo jen na dlouhodobé zastavení srdce...řekněme...5 minut...to by mělo vyloučit klinickou smrt a podobné... Pokračuje dál.

Teoreticky to bylo možné, jediná vada, kterou tenhle plán měl byl ten, že kdyby o tom někdo věděl, nebo to nějak zachytil, měl by čas bezpečností systém vyřadit. Otázkou bylo, zda to není chyba každého bezpečnostího systému. Ale T7 se zatím neozval, času bylo dost...

Rin Leeta

Nakonec se jí to podařilo...mělo to pár vad, ale to měl každý prototyp a každý bezpečnostní systém měl způsob jak jej obejít, ale ten kdo by ho chtěl obejít by musel znát fakta. Přístrojek byl malý a kompaktní, takže jej bez problému uzavřela do malého hladkého pouzdra, které by pod oblečením nemělo jít nahmatat. Ale co když mě chytí? To by ho hned našli!!! Zamyslí se. Co kdybych si ho skryla pod kůži?! Zamyslí se...byl to zajímavý nápad, ale nebezpečný...odešla tedy na ošetřovnu, aby zkontrolovala vybevení...jestli by si mohla senzor voperovat pod kůži.

Potřebné vybavení na palubě lodi nebylo ani lékařkský droid, co by to mohl udělat za tebe. Prozatím tahle možnost nebyla tedy možností. V tom se ale ozval T7, někdo se snažil dovolat se vám, přepustil to radši ne reproduktor. Neznámá lodi, blížíte se k zakázané oblasti, ihned změňte směr letu nebo budete sestřeleni, opakuji, změňte směr letu, jinak budete sestřeleni...

Rin Leeta

Neměla prostředky a tak hodila přístrojek do kapsy u bundy a doufala, že to prozatím bude stačit. Pak se ozvala zpráva a tak vyběhla a po cestě probudila svého spolucestovatele. Pojďte...je čas na naše malé divadlo...buďto to zvládneme, nebo zemřeme...dávám přednost první variantě. Pak v rychlosti přeběhne do kokpitu, nasadí si sluchátka s mikrofonem a odpoví. Tady pilot lodě třídy Phantom. Vezu sithského Lorda Torturuse za velmi důležitým úkolem, který je nad vaše i mé oprávnění. Jistě by vám to mohl oznámit osobně, ale musím vás upozornit, že nemá rád když jej někdo vyrušuje od jeho práce! Řekne velmi jasně, doufala, že onen trik zabere.

Se svým ... společníkem jste si sedli k řízení a komunikaci, ty jsi zvolila zajímavou volbu, jak zmást oponenty. Tvůj společník se usmál. Ozvala se odpověď. Jste členem imperiální inteligence? Identifikujte se... ozval se hlas z vysílačky. Ale ten hlas byl trochu... opatrnější než předtím, zřejmě se trochu lekl.

Rin Leeta

Vy se ptáte jestli je Lord Tortus členem imperiální inteligence?! Zdali je Lord Tortus...?! Lord Tortus je.... Na chvíli se odmlčela, aby zvýšila napětí. Eh...Lorde Tort...ne pane...já omlouvám se, že jste byl vyrušen....já nechtěla....to...ne pane já...netrestejte mě... odmlčí se, abynavodila atmosféru absolutního Tyrana...pak předala slovo Alexeiovi.

Alexei zvedl obočí. Možná trochu překvapeně. Potichu si odkašlal. Pleskl rukou o ruku a pak zkopnul jednu ze stoliček na zem. "Darth Tartarus... káčo..." vykřikl. Pak se otočil k vysílačce. Jděte mi z cesty... řekl do vysílačky a přerušil spojení.