Únos

Imperiáli zřejmě lehce pobouřilo, žes prerušil jejich uctění památky, ale nic neříkali. Místo toho si všichni připravili zbraně. Všichni mířili na vchod...jakmile se otevřel odhalil prázdnou chotbu. Teda... kromě těch mrtvol z posledně. Zřejmě ten chiss odlákal pozornost na to, abyste mohli proběhnout. Všechno šlo až moc snadno. Proběhli jste do záložní místnosti bez problémů. Pár z nich se pustilo okamžitě do práce, zbytek bránil dveře. No, máme tu dobré zprávy a špatné zprávy... ta dobrá je, že bylo vypuštěno 28 záchraných modulů, to znamená, že až 56 lidí se mohlo zachránit z lodi. Špatná je, že nedokážeme ty příšery sledovat pomocí senzorů a automatická obrana funguje jen z 12% a navíc vesměs daleko od naší cesty... řekl po chvíli plukovník Rivers

Seiryuu

Cesta do záložní místnosti byla vcelku klidná, takže během chvíle obdržel informace o jejích současných možnostech. Nezněli však zrovna růžově. "Dobrá, uzavřete veškeré dveře co půjdou, nechte nám pouze volnou cestu k hangáru. Nadále pokud to půjde aktivujte obrany ať jsou kdekoliv a cokoliv co by nám mohlo pomoci. Jestli jsou tu dálkově řiditelní droidi tak ti také. Možná by se hodili i astrodroidi. A raději připravte autodestrukci." Jakmile dokončil vydávání rozkazů, začal se připravovat na daší cestu.

Plukovník Rivers

Loď byla nastavená na automatické uzamčení už dávno. Všechny dveře jsou zavřeny. Bohužel většina z nich nevydržela jejich nápor... takže s tím nic neudělám. A s vypouštěním atmosféry bych taky docela počkal, protože bez nouzových dveří bych mohl vypustit celou loď... automatická obrana by snad mohla aspoň odlákat nepřátele od naší cesty... ale máte pravdu v tom, že nějací droidi by na palubě zůstat mohli. Bohužel většina systémů nefunguje. Můžu jim jen všem zadat úkol, ať se probojujou do hangáru, pokud nějací zůstali, tak by je mohli alespoň zaměstnat... nic víc asi dělat nemůžu... řekl a začal zadávat různé sekvence do počítače... Sakra! Autodestrukce nepůjde spustit, není energie... ale můžu nastavit, aby se vypustila celá loď do vesmíru určitý čas od teď... třeba za hodinu? 2? týden...víc asi udělat nemůžu

Seiryuu

Vyslechl si obšírné hlášení a nakonec pouze přikývl a odpověděl: "Fajn, takže dejte raději tak pět hodin, přeci jen nevíme jak dlouho tu ještě budeme. Pro jistotu zadejte i kód na vypnutí. Nějaký lehký bude stačit, protože ty bestie asi těžko umí psát na klávesnici. Nadruhou stranu 5 hodin by měla výdrž generátoru ještě udržet. S těma droidama to tedy tak udělejte. Jestli je to vše, můžeme se vypravit směr hangár." Jakmile byli všichni připraveni, vytvořil uzavřenou formaci. Sám stál včele, úplně vzadu nechal ochránce Laily s plukovníkem, několik vojáků rozmistíl po stranách a Lailu s jejím příbuzným nechal se dvouma vojákama uprostřed. V tomto útvaru následně vyrazili svižnější chůzí směrem k hangáru. Navíc měl všechny smysly aktivované na maximum, aby dokázal nepřítele vycítit už předem. Nepotřeboval cítit jejích těla, stačilo se řídit nepřátelskými myšlenkami, což bylo v Síle k rozeznání lehčí.

Plukovník Rivers nastavil co mohl a nakonec aktivoval automatickou obranu lodi a vyslal příkazy všem přeživším droidům na lodi. Nic víc udělat nemohl. Společně jste se pak vydali koridorem směrem k hangáru. Bylo to zvláštní, všude bylo ticho, maximálně vzdálené zvuky střelby, příliš vzdálené. Cítil jsi ale něco zvláštního, byl to podivný klid... pokud jsi cítil něco doteď byl to chaos, jako když kopneš do mraveniště. Ten klid byl ale podivný... cesta byla ale podivně snadná, nikde nikdo. Nakonec jste vtrhli do hangáru. Tam se vám naskytl dost nehezký pohled. Těch stvůr tam byly desítky, snad i stovky. Seřazené v klidu... a přímo před vstupem do vaší lodi stála postava v černém. Cítil jsi z ní zlo, naprostá koncentrace temné strany Síly. Úžasní, není-liž pravda? Vytvořeni jako zbraň dávnými Sithskými lordy, kteří jí nedokázali ovládat... ne jako já... oznámil jakmile vás uviděl...

Seiryuu

Síla se zdála být, až podezdřele klidná. Jako kdyby někdo dokázal udržovat dění v okolí pod svojí vůlí a to se mladému Jedimu vůbec nelíbilo. Ve tváři měl znepokojený výraz po celou sestu až ke dveřím hangáru. Ještě však přededveřma, kousek dál, vydal rozkaz, aby se skupina zastavila a ukryla. Sám a pouze sám pak došel ke dveřím hangáru, pokud ještě nějaké byly a prošel dovnitř. Ve tváři se mu objevil mírný údiv, ale také pochopení. To byla ta zástěrka v síle. Sith, který držel ostatní v šachu. Teď jen zbývalo doufat, že ostatní zůstanou ukrytí do chvíle, než je bude potřeba. Snad nezapoměli na signál. Jedno zakřičení slova síla, znamenalo cesta volná. Dvě pak pomoc a tři útěk.
"Vskutku.... říkáte úžasní? Doporučil bych vám operaci očí," pronesl chladnějším tónem a uklidnil své myšlenky. Pohledem přejel ovládané zrůdy, což nebylo zas tak poznat, jelikož měl celou dobu na hlavě kápi. "Přeceňujete své schopnosti. Nikdo nedokáže plně ovládat živé bytosti," dodal ještě.

Chlápek se začal opravdu smát. Nikdo nedokáže plně ovládat živé bytosti říkáš? Ach... jak málo rozumíte vy jedijové tajemstvím Síly... je to až legrační. Jsme ale opravdu zvědav co se stane, až ta kleba zasáhne Jedije... bude to jistě fascinující... a pokud se tady slečna bojí o zbytek své rodiny tak se bát nemusí, všichni jsou v bezpečí, na palubě byl jen tenhle malej smrad... myslím, že ho nechám naživu, mám pro něj využití... co se týče vás ostatních, vy všichni musíte zahynout... řekl. V tu chvíli popadl ty zrůdy amok... začali řvát a pak se rozběhli na vás... všichni...

Seiryuu

Jo tak teď nastali opravdu problémy. Ten maník si je fakt podmanil, takže to znamenalo, že stáli asi tak proti desetinásobku, možná i více. "Ústup do chodby, tady jsme příliš odkrytí!" zavelel a vyhodil své dva meče proti nejbližším stvůrám. Opět je ovládal silou, tedy aspoň chvíli. Pak si do pravačky přitáhl zelený a kosil potvory, které se dostali až k nim. Jestli byl postup ke dveřím úspěšný, nezbývalo nic jiného než střílet a krájet. "Podejte mi někdo granáty, jestli nějaké máme!"

Spustila se palba prakticky okamžitě, jakmile se nepřátelé pohli. Stáhli jste se sice okamžitě do chotby, ale oni se řítili i z chotby... Lailyn ochránce se vrhl do chotby se svým vibromečem a zatarasil tak vchod z téhle strany. Naštěstí pro vás se ale z druhé strany blížila skupinka asi 7mi válečných droidů, těžce ozbrojených a 3 astrodroidi, všichni společně zabíjeli ty příšery celkem ve velkém počtu. Astrodroidi stříleli ze zabudovaných blasterů, sem tam vystřelili nějaký elektrický výboj, bojoví droidi měli plamenomety, rakety a rychlopalné blastery, navíc měli štíty... jeden z imperiálů bohužel neměl štěstí a příšery ho strhly do hangáru, kde ho roztrhaly na kousky... Laila zatáhla Jaye do chotby, naplácla ho na zeď a kryla ho vlastním tělem, nastala příšerná bitva. Tvoje jedijské reflexy ti naštěstí pomáhali vyhýbat se jejich úderům, Lailyn ochránce měl těžkou a kvalitní zbroj, která ho chránila rovněž. Plukovník Rivers byl zřejmě vynikající pěšák, který uměl své muže dobře ovládat v přestřelce, semknul je do řady a prozatím se jim dařilo držet řadu... droidi bohužel měly jediný příkaz - probít se do hangáru, takže moc nespolupracovaly. Jejich těžké zbraně ale způsobovaly nepřátelům těžké ztráty... ale nemohli jste takhle vydržet do nekonečna, na lodi mohlo stále být až 500 nepřátel... možná víc... a vojáci neměli neomezeně nábojů...

Seiryuu

Pozice byly prozatím zajištěny, avšak nezdálo se, že by se jednalo o trvalé stádium. Droidi sie pčišli, pokračovali však až do hangáru, kde je čekala nejspíše destrukce i přes jejich vybavení. Zůstával však stále klidný, pouze ze rtů mu vyšlo: "Tak a dost!" Mírně přihmouřil oči, poslal oba meče vzduchem, aby krájeli co se dalo a sám natáhl ruce směrem k přívalu příšer z Hangáru. Jako kdyby se před nimi zvedla jakási pomyslná přepážka a tlačila je plnou parou vzad. Nebylo to však všechno. Pro jistotu se pokusil zaútočil i silou vůle, aby některé z příšer oslabil z vlivu jejích pána a tak mezi nimi způsobil zmatek. Bylo to složité, takže se pozvolna dostával k maximální soustředěnosti, takže doufal, že vojáci ještě chvíli ustojí.

Pod silou tvého útoku se zcela zhroutil nápor nepřátel z hangáru. To umožnilo ostatním zastavit na chvíli útok z chotby a stáhnout se do hangáru. Plukovník Rivers pak bouchnul do nouzové konzole a aktivoval tak nouzový štít, který zabránil příšerám ve vstupu do hangáru. Tam ale nastala další bitva, droidi a přeživší imperiálové se střetli s nepřáteli a začali bojovat dost na tělo. Všiml sis, že minimálně 3 imperiálové byly zranění, ale bojovali dál. To už si ale spatřil fialový meč v rukou toho chlápka u lodě. Nevadí, tam odkud přišli přijdou další... jen si pedstavte vypuštění takovéhle kletby na Dantooine, Alderaan nebo Coruscant... bude to skvostné... řekl ale do útoku se nehrnul...

Seiryuu

Jeho útok se povedla a snad i podpořil morálku, jelikož se skupina úspěšně probila do hangáru, kde boj vrcholil. Nyní, kdyžž už věděl jak na to, pozvolna odhazoval jednu příšeru mezi ostatní za druhou, aby jim co nejvíce uškodil a sám se moc nevyčerpal. Problém však byl Sith, který již aktivoval svojí čepel a nevypadal zrovna vesele. "Nepříjdou a i kdyby, budou opět zastaveni, dokud bude náš řád žít!" pronesl směrem k němu a seknul několikati příšerám hlavu jedním, plynulým sekem. "Vzdáte se bez boje nebo vás budu muset odzbrojit?" zeptal se a zaměřil svůj pohled na hlavního nepřítele.

Ach ano, nepochybuju, že vy směšní jedijové se budete snažit zastavit mě dokud budete naživu, ale naštěstí pro mě vás tolik není... a věřte mi, že váš počet se v poslední době rapidně snížil... vás řád bude brzy zničen, stejně jako republika! řekl tvůj soupeř a seběhlo se k němu asi 10 větších příšer, které se na jeho povedl vrhly přímo na tebe...

Seiryuu

Opět pod kápí mírně přihmouřil oči a pozvedl ruce, kterými se pokusil zarazit na okamžik příšery v postupu a zároveň jim poslal své meče oddělit hlavy. Jestli se mu to povedlo, mírně se pousmál a pronesl: "Stále tu budu já a těch několik dalších, kteří budou šířit učení a náš řád bude opět obnoven." Jestli ještě nějaká příšera přežívala, pro jistotu ukončil její trápení mečem. Případně, že by měli zrůdy větší odolnost, využil blastery zničených droidů na zemi, aby pod vlivem síly začali po nich pálit.

Příšery si rozsekal bez problémů. Ano, stále tu je pár takových, jako ty... ale ne na dlouho! řekl a napřáhl volnou ruku proti tobě. Z ní vypustil značný svazek blesků... a nebylo jich málo. Zřejmě to byl uživatel síly, mocnější v síle než s mečem, alespoň to tak vypadalo... bitva za tebou dál zuřila. Nebýt droidů, tak by už zřejmě nebyl naživu nikdo, droidi se ukázali jako mocní spojenci...

Seiryuu

Příčery padly, avšak Sith zůstával. Jakmile zvedl ruku, Seiryuu již moc dobře věděl co mělo následova. Problém byl, že čepele měl ještě mimo dosah, takže nezbývalo než vyzkoušet něco, na co přišel během dlouhých dnů tréninku. Natáhl ruce vpřed a kolem nich se taktéž zablesklo. Oproti Sithským bleskům se postavili zvláštní, klidné a harmonické blesky oranžovo-zelené barvy, kde u Seiryuua převáhala spíše zelená. Doufal, že tímto způsobem bude schopen vyrovnat skóre. V nejhorším pak nezbývalo nic jiného než koupit šlupku elektřiny, či se jí pokusit zachytit rukou.

Vaše besky se srazily ve vzduchu... došlo ale k hromadění energie mezi vámi. Energie z blesků se ale hromadila uprostřed mezi vámi, ale jeden ale nechtěl ustoupit. Nakonec energie překročila kritickou hranici a vybuchla... dost pořádná šlupka... viděl si sitha, kterého to odmrštilo někam dozadu těsně předtím. než to odhodilo i tebe... překulil ses párkrát po zemi a pak narazil do zdi...

Probral ses na lůžku na lodi. Všiml sis 3 imperiálů, kteří byli přivázáni k lůžkům. Postávalo tam docela dost lidí... poznal jsi to místo, byla to ošetřovna na lodi, která vás sem přivezla. Bylo tu ale hodně lidí, dost z nich jsi neznal, zřejmě to byli přeživší ze záchraných modulů. Ti 3 byli ti, kteří byli v bitvě zranění těmi zrůdami... nikdo ale neměl zbraně... bolela tě docela hlava, ale jinak jsi byl v pořádku...

Seiryuu

V očích se mu mírně zablesklo, když viděl, že za pomoci této techniky dokázal odolávat i silným, bleskovým výbojům Sitha. Avšak problém byl, že i jeho protivník byl v útocích vytrvalý a nepřestával. To zapříčinilo nepřijemné hromadění energie mezi dvěmi bojovníky. Následoval menší vůbuch a odpálila všechno na všechny strany. To zapříčinilo ztrátu vědomí mladého Jediho.

Probrání bylo příjemnější, nežli očekával. První slova co vypustil z úst bylo: "Co... co se stalo?!"

Jay

Co se stalo? Děláte si srandu! Bylo to fakt hustý! Vybuchnul jste 1/2 místnosti! Bylo to fakt šílený! Myslím ale úplně WHOA! Toho chlápka to zahodilo tak daleko, že jsme ho ani nenašli! No a pak jsme vás sebrali, nabrali do lodě, vytáhli pár přeživších z těch záchranejch modulů a teď jsme na cestě na Balmoru, kde vyložíme naše imperiální přátele... nebo tak něco... zeptejte se radši mámi... ozval se hlas jen kousek od tebe...

Seiryuu

Zamrkal, když uslyšel známý hlas. Jednalo se o toho klučinu, kvůli kterému vlastně byla celá tato výprava podniknuta. "Zas tak úžasné to být nemohlo, protože jinak bych neskončil takto. Dám ti radu, nikdy nezkoušel něco, co jsi nikdy netestoval proti někomu takovému, jako byl ten muž. A jaktože jste ho nenašli?! Jestli to přežil..." nechtělo se mu ani pomyslet na to, co by se dělo, kdyby ten Sith ještě stále žil.
Jakmile se trochu vzpamatoval, pozvolna se posadil a pokusil se vypátrat kam se podělo jeho vybavení a plášť, do kterého se zahaloval. Pokud vše našel, vyrazil vyhledat Lailu.

Jay

Nevím, prostě jsme prohledali rychle hangár a nebyl tam nikde... možná jste ho totálně vymazal. Nemohli jsme se ale zdržet zase tak dlouho, ten štít povoloval tak jsem se museli rychle nalodit. Ale loď je zničená už. Jakmile jsme zachránili všechny z modulů tak jsme jí odpálili... tahle kocábka sice officiálně zbraně nemá... ale tak... každej máme svoje tajemství, žejo... řekl Jay...

Tys mezitím našel svoje věci a zamířil na můstek, bylo tu trochu těsno, ale i tak ses dostal na můstek, kde jsi našel Lailu

Laila

Zdravím Vás. Jsem ráda, že vás vidím na nohou... bylo to docela těsné, ale mise byla úspěch! Sice netuším, co se stalo s ostatními... ale alespoň Jay je v pořádku... a za to máte věčný dík rodu Organa a také imunitu jako Paladin rodu Organa, takže na Vás už republika nemůže... řekla Laila jakmile tě uviděla

Seiryuu

Byl rád, že viděl Lailu zdravou. Ještě než stihl jakkoliv promluvit, pustila se dořeči jako první. "Děkuji má paní, ovšem tato mise byla mojí povinností. Každopádně vaší imunitu rád přijímám, myslím, že by mohla být k užitku," pronesl k ní a na moment se odmlčel. "Jste si jisti, že ten, s kterým jsem bojoval byl zničen s tou lodí? Nebylo by příjemné, kdyby nás pronásledoval," promluvil vážným tónem a počkal si na odpověď.
"A myslíte, že bych mohl mít takovou malou žádost? Rád bych na vaší planetě založil něco jako shromažidště rytířů Jedi. Povolíte mi to?" optal se nakonec.

Laila

Nemůžeme si být jistí... nenašli jsme ho... ale nezachytili jsme nic, co by opouštělo loď, kromě nás... řekla. Lehce se ale zarazila, když uslyšela tvojí žádost. No, víte... kdyby to bylo jen na mě... ale otec to nepovolí. Vystavil by tak Alderaan hrozbě útoku... a Alderaan se ještě nevzpamatoval z posledního útoku Sithů. Ale bude mi ctí vás provést muzeem starožitností, máme tam pár ... artefaktů, které by vás mohli zajímat. A já bych byla ráda, kdybyste si minimálně jeden z nich vzal... řekla...

Seiryuu

Pouze přikývl a zaujatě poslouchal to o artefaktech. "Když myslíte, rád si toto muzeum prohlédnu," pronesl nakonec a mírně se pousmál, což bylo asi tak jediné,co bylo vidět z jeho obličeje. "Za jak dlouho dosáhneme Alderaanu?" optal se ještě a zaměřil se myslí na tok vesmírné Síly, zdali by ještě nějak nemohl ve vzdálených koutech galaxie zachytit toho, s kým bojoval.

Laila

No, nejprve vyložíme naše imperiální ... přátele na planetě Balmora. Dohodla jsem se tak s plukovníkem Riversem. Většina imperiálů se chce vrátit zpět, za svými rodinami, ale pár se jich rozhodlo nevracet se... přeci jen impérium je zradilo a nechalo by je zemřít nebýt vás... a my bysme bez nich nepřežili... myslím, že jim to dlužíme... nebo máte snad jiný názor? zeptala se Laila...