Výzva

Podle vyhlášky Republikového senátu jste se dopustil zločinu když jste neodevzdal svoje zbraně a nezaregistroval se mezi příslušníky zrušeného řádu rytířů Jedi, jste povinnen jít s námi a čelit soudu za své zločiny... pokud to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém. Máme obrovskou přesilu, nezkoušel bych to... řekl voják. Mířilo natebe hodně zbraní. Další vojáci zvedli padlého Aradose...

Seiryuu Hiru

Povzdechl si, jelikož věděl, že s tou přesilou měl pravdu. Jediné, co by ho nyní zachránilo, by byla partička Jediu. Ovšem ty ostatní věci co povídal, ho skoro až pobavili. Přeci jen správný Jedi nemohl udělat to co po něm Republika chtěla. "Za naše zločiny povídáš? Kdo celou dobu chránil Republiku? Kdo vedl vojáky proti nepříteli? Přemýšlejte přeci. Náš řád vždy dělal to nejlepší pro Demokracii a Republiku." promlouval tiše, ale klidně. Zachoval si dobře to co ho učili a udržoval klidnou mysl i v prekérních situacích. Navíc se rozhodně nehodlal vzdát svých mečů. To nemohl svému mistrovi udělat.

Kapitán Malakai

Nedělejte to těžší, než to je, spousta starších chlapů tu má jedije v úctě, ale rozkaz je rozkaz. řekl kapitán. Mezitím se ozval medik: Pane? Tenhle sith žije, co s ním mám dělat? zeptal se. Hmm... naložte ho do nádrže, uvidíme co s ním velení bude chtít... řekl kapitán. Pak se obrátil na tebe. Pokud nám neodevzdáte svoje zbraně a nevzdáte se, tak budeme muset použít omračovače... pohrozi trochu

Seiryuu Hiru

Chvíli tikal pohledem mezi kapitánem a Aradosem. Byl vcelku udiven, že po takové dávce zranění ještě žil. Ovšem Kapitánova žádost byla toho čeho se hlavně obával. "Obávám se, že můžu jít s váma, ale své zbraně vám nemohu vydat. Jsou pro mě cenné jako pro vás vaše rodiny, přátelé a vzpomínky. Půjdu s vámi, ale své zbraně si ponechám u sebe. Přísahám ovšem na čest Jediho, že je proti vám neobrátím, pokuď se semnou bude jednat spravedlivě!" Jeho hlas byl chladný, ale upřimný. Navíc mírně používal Sílu k oklamání mysli vojáka, aby byl mírně schovívavý.

Kapitán Malakai

Kapitán váhal. Podívejte se, můj otec držel Balmorru za války. Několikrát mu jediové zachránili život. Jako hodně chlapů tady mám Jedie v úctě, takže bude po vašem, ale pokud se pokusíte o nějakou blbost budeme muset střílet, to je vám snad jasné... řekl kapitán. Obklíčilo tě několik vojáků a mířili na tebe omračovači. Pojďte s námi prosím, moji muži vás doprovodí do lodě... jasné? zeptal se dost nekompromisně...

Seiryuu Hiru

Líbilo se mu konečné rozhodnutí Kapitána a tak přikývl. "Slib je slib," dodal ještě a jakmile se průvod rozešel, šel s nimi podle domluvy. Bylo mu navíc jasné, že nyní neměl sebemenší šanci jakkoliv zdrhnout. DOstal by zásah omračovačem a bylo by po všem. Raději začal uvažovat o nějaké metodě rychlého úniku během nástupu do lodě a nebo tak něčeho. Navíc byla tu možnost opustit planetu. Jediné co mu nevyhovovalo bylo, že s sebou neměl své důležité věci co měl ukryté v jeskyních.

Útěk možná nebyl tak jednoduchá věc, jak sis myslel. Doprovázely tě nejméně dva tucty mužů, také pár droidů. Brzo se k vám připojilo pár walkerů. Loď ale od pohledu nebyla schopná hyperrychlosti, byla zřejmě jen pro planetární lety. Mnoho mužů zůstalo pročesávat hory, i tak ale byla loď plná mužů. Tohle nebyla chvíle pro útěk. Vojáci s tebou ale zacházeli slušně. Bylo vidět, že "jedi" je pro ně spíš symbol hrdnství, než zločinec. Nastoupili jste do lodě, která se téměr okamžitě odlepila od země. Zůstali jste v malém hangáru, kde kromě 3 walkerů nic nebylo. Loď ale začala přistávat dříve, než dosáhla plné rychlosti. Mohl sis všimnout vojenské základny pod vámi. Loď kroužila nad ní, zřejmě čekala na pokyn k přistání... ten brzy přišel neboť loď se začala snášet. Jakmile přistála tak tě vojáci zase vyvedli ven. Stál tam osamocený člověk. Byla to žena, vysoká, oblečená v drahých a zdobných šatech. Vyšla vám naproti. Došla až k vám. Jsem Laila Organa, vyslankyně z královského rodu Organa z Alderaanu. Přeji si mluvit s naším ... hostem řekla. Vojáci se tvářili dost nešťastně, ale Laila na tom trvala.

Seiryuu Hiru

Cesta se zdála vcelku krátká a bezpečná. Navíc se ani nedostal z planety, takže to bylo ještě dobré, jelikož mu zůstávala výhoda domácího prostředí. Když k němu po přistání přišla nějaká osoba, která vypadala důležitě, tak se pouze tiše usmál. Nevěděl co mu tato důležitá žena chtěla říci. Jakmile zaslechl jméno a titul, vybavila se mu planeta Alderaan. Byl na ní dokonce dvakrát.
Nyní očekával co se stane a co mu ta vysoce postavená osoba řekne.

Laila Organa

Laila a její 2 bodyguardi tě doprovodili do malé budovy opodál. Všude kolem bylo tolik vojáků a techniky že by ses stejně nikam nedostal. Nakonec jste došli do malé místosti, která zřejmě sloužila Laile jako kancelář, nebo tak něco. Pokynula ti aby ses posadil. Jak jsem řekla, jsem Laila Organa, 3. dcera vévody Charlese Organy z královského, krále Alderaanu. Náš dům byl odjakživa přítel republiky a jedijů, vím, že teď jsou mezi republikou a jedii trochu napjaté vztahy, ale potřebuji Vaší pomoc... řekla Laila

Seiryuu Hiru

Vcelku se divil, že byl v takovém opevněném komplexu, ale to se nejspíše v daných dobách dalo moc dobře čekat. Když mu dokonce jeho průvodkyně povolila si sednou, rozhodl se její nabídku akceptovat a usedl naproti ní. Když spustila řeč, pouze jí poslouchal a nepřerušoval. Ovšem závěr se mu zdál velmi zajímavý, takže se okamžitě pustil do hovoru: "Napjaté, no dalo by se to tak říci, pokuď přirovnáváte Rancorna k domácímu králíčkovi. Ale jsem udiven vaší nabídkou. Co si žádáte od prostého vojáka spravedlnosti a demokracie?"

Laila Organa

Jistě přeháníte. Republika Váš řád sice rozpusila, ale ti, kdo se chtěli přizpůsobit tak můžou žít zcela normální život. Ale nechme stranou. Pomocte mi a zaručím vám, že budete moci svobodně odejít pod ochranou královského rodu Organů. Před 17ti dny se do jednoho ze sídel mé rodiny na Alderaanu vloupal muž. Vloupal asi není vhodné slovo. Pohybem ruky vyrazil dveře, prosekal se skrze 12 stráží a nakonec unesl 4 členy mé rodiny. Mého bratra, jeho 2 dcery a mého nejmladšího syna. Zbytek mé rodiny zachránil naštěstí jeden z mých gardistů. Po tomto muži jsme vyslali mnoho mužů, ale těch pár co ho našlo se nikdy nevrátilo... teď požaduje, abych se jen se svojí ochrankou dostavila na jím určené místo a vyjednala tak jejich propuštění... řekla Laila

Seiryuu Hiru

Během toho vyprávění pochopil, že by měl opět stát proti Sithovi, či temnému Jediovi. Ovšem nabídka, kterou mu nabízela se velice hodila. Bylo by výhodné, mít tuto ochranu. Proto se pouze optal: "Takže po mě chcete, abych byl dočasně členem vaší ochranky?" Pohlédl jí do očí a sledoval, jak se zachová. Necítil zde ve vzduchu žádný podvod a muselo se nechat, že rod Organů byl vždy čestný a nakloněn k pomoci rytířům Jedi.

Laila Organa

Žádám Vás, abyste se dočasně stal čelenem mé ochranky. Kdokoliv, kdo se zaváže službě rodu Organa je jím chráněn, tudíž nebude nejmenší problém vás dostat z planety. Až splníme misi, tak vás, pokud si to budeře přát, propustím ze svých služeb a odvezu vás kamkoliv budete chtít. řekla Laila.

Seiryuu Hiru

Tiše pohlédl na svojí hostitelku. Chvíli uvažoval nad všemi pro a proti a nakonec přikývl. "Tak dobrá, kdy odlétáme?" zeptal se ještě a očekával rychlou odpověď. Hodlal Lailu totiž vyzpovídat až později, nyní jí chtěl pomoci.

Laila Organa

No tak jednoduché to zase nebude, musím promluvit s komandérem, ale jsem si jistá, že mi vyhoví. Zatím vyčkejte tady, moje služebná vám přinese něco k jídlu. řekla Laila a kývla na mladou dívku, která seděle opodál. Přines našemu hostu něco k snědku prosím. pak obě odešli. Asi za 10 minut přišla dívka a přinesla ti nějaké jídlo a trochu vína. Laila byla pryč mnohem déle. Vrátila se asi za hodinu. Tak komandér souhlasil, ale přeje si s vámi mluvit než opustíme Corellii... pokud mu vyhovíte najdete ho v té velké budově s věží. Jste již pod ochranou mého rodu, takže se můžete pohybovat svobodně

Seiryuu Hiru

Přikývl a jakmile odešla, tiše začal přemýšlet. Události posledního dne, byli tolik zmatečné. Určitě museli mít spojitost s výchylkami v síle. Když mu donesli jídlo, počkal až všichni odejdou a nakonec k němu přivoněl. Dlouho se soustředil, aby rozpoznal možný jed, či drogu v jídle, ale nakonec to snědl i vypil. Doba, kterou musel čekat mu nepřišla nikterak dlouhá. Jakožto rytíř Jedi měl dobrou trpělivost.
Jakmile se vrátila a sdělila mu informace, vstal. "Dobrá, zajdu za ním hned. Čim dřív budou přípravy dokončeny, tim lépe." pronesl a odešel z kanceláře.
Díky pokynům, kde by se měl komandér nacházet, našel místnost vcelku lehko. Jakmile spatřil první osobu, která vypadala důležitěji, než sluha, promluvil: "Zdravím, hledám komandéra. Kde bych ho našel?"

Procházel jsi základnou se smýšenými pocity. Na jedné straně jsi viděl obdivné pohledy vojáků, kteří chovali k jedijům úctu. Viděl jsi ale i pohledy těch, pro které jsi byl jen vyvrhel a zločinec. Nakonec jsi došel do budovy, kde měl sídlit komandér. Nějaký vojín tě nasměroval k místnosti, kde měl sídlit komandér. Poznal bys to asi i tak, měl důležitě vypadající dveře. Byla na nich velká hvězda a vypadaly trochu jako dveřenějakého soukromého detektiva.

Seiryuu Hiru

Když se mu zdárně podařilo najít Komandérovu pracovnu, zaklepal a otevřel dveře. Pomalu vstoupil dovnitř a hledal pohledem tu osobu, kterou potřeboval. Jakmile jí spatřil, pronesl: "Zdravím, jsem tu na přání Laily Organy, prý semnou potřebujete mluvit." Jakmile skončil řeč, uklidnil si mysl a očekával žhavé novinky.

Komandér byl mohutný muž. Trochu starší a místo jednoho oka měl implantát. Jeho zbroj nesla mnoho známek po různých ranách. Spáleniny, stopy po střelách, také několik nehezkých sežehnutí od světelného meče. Jakmile tě uviděl tak zatvářil dost nevrle a zavlnil se mu knír. Chci jen abys věděl Jedi, že to, že si tě vzala ta slečinka do opatrovnictví neznamená, že si tě nenajdu! Poslední věc co uvidíš bude můj nůž! A teď vypadni z mojí základny, než tě zastřelím na místě... řekl dost nevrle

Seiryuu Hiru

Ten chlápek co stál naproti němu nevypadal zrovna dvakrát příjemně. Chvíli na něj upřeně hleděl a nakonec jen pronesl: "Promiňte... vypadnu až splním svůj slib. A omluvte mě, ale raději se nepokoušejte mě zabít. Nerad bych vás zranil." Jeho hlas byl poměrně chladný a myslel to vážně. Navíc se Komandrovi koukal přímo do očí. Následně si prohlédl jeho oděv. zdálo se, že se již s nějakými těmi Jedi či Sithy už potkal. Vypadal vcelku zkušeně, ale jak bylo poznat, již přišel o jedno oko. Mohlo by se stát, že by přišel i o druhé. "Takže, potřebujete mi říct něco ohledně cesty?" zeptal se nakonec

Komandér se zamračil ještě víc. Jeho oční implantát tě zřejmě oskenoval, neboť divně zableskl. Splň si svůj úkol pro tu naivní holčinu, ale pak si tě najdu... a ten den jeden z nás umře...a teď ven! máchl rukou. Zřejmě to byo všechno, co ti chtěl říct. Ukecanej chlápek.

Seiryuu Hiru

Nad slovy toho zaslepeného muže si pouze povzdechl, následně se otočil a vyšel z jeho pracovny. Nevěděl co nyní dále, takže se začal vracet zpět do pracovny Layly. Během cesty pozoroval dění okolo sebe a prostě se poflakoval.

Dění kolem tebe byla prostě nuda. Desítky vojáků drillovalo, stříleli, řadili se... stíhačky létaly a odlétaly, walkery stály ve frontě. Prostě nic... Laila zřejmě čekala se svým doprovodem u své lodi, byla to malá diplomatická loď, zřejmě beze zbraní, ale se štíty až na půdu. Měla s sebou vlastně jen jednoho ochránce... toho, kterého si viděl už předtím...

Seiryuu Hiru

Jakmile došel k diplomatické lodi, kritickým okem si jí prohlédl loď a pak se obrátil k Laile se slovy: "Madam, musím říct, že máte velmi zaslepeného komandéra." Když si prohlédl všudepřítomnou ochranku, mírně kývl a zamířil do vnitřních prostorů lodi. "Takže, jak dlouho poletíme?" optal se uvnitř lodi své dočasné veliitelky a prohlížel si vnitřní prostory lodi.

Laila

Komandér je velitel zdejšího sektoru Corellie, já jsem vyslankyně z Alderaanu, takže vlastně spolu nemáme nic společného. řekla. Poletíme asi 2-3 hodiny, podle situace. Buďte ale připravené na všechno, nebude to nic pěkného.. řekla Laila. Její ochránce vypadal také dost drsně, docela tě zajímalo, jak by si poradil v bitvě s komandérem...