Výzva

Posledních několik dní bylo zvláštních. Cítil si divné ozvěny v Síle, které jsi nikdy předtím necítil. Sám sis nebyl jist co znamenaly, ale něco určitě. Když se však nečekaně rozhořela bitva na obloze bylo ti jasné, že se něco děje. Zdálo se, že jeden sithský křižík měl přestřelku s 1 republikovou lodí třídy Thranta a 2mi starými Hammerheady. Viděl jsi také několik únikových modulů, které přistávali prakticky po celé planetě. Několik jich spadlo také do hor, ve kterých si sídlil. Byl sis teď celkem jistý tím, že na planetě se v boji utkali nějací Jediové a pravděpodobně Sithové. A také sis byl jistý že někdo z nich se nachází v horách...

Seiryuu Hiru

Ze své jeskyně, kde byl skryt pozoroval bitvu na orbitě. Bylo to po delší době, ale i tak si ho znovu našla válka. Tiše si povzdechl a čekal na výsledek bitvy. Najednou oblohu pročíslo několik únikových modulů, pozorně zamrkal. Byl si jistý, že tato bitva byla pouze zlomkem toho co se poslední dobou dělo v Síle. Doslova bláznila. Díky tomu, že téměř 5 let trénoval své souznění s ní, byl si toho všeho moc dobře vědom. Jakmile několik modulů dopadlo v okruhu jeho "domova", mávl dvakrát rukou. K jeho opasku přiletěli dva světelné meče a připli se. Tiše se zahalil do kápě a vyšel z jeskyně. Bez pohybu ruky, vchod zavalil velký kámen, takže se nedalo poznat, že uvnitř byl nějaký prostor. Byl to ovšem menší kámen, vedle něj byl ještě jeden skrytý vchod. A to do velké jeskyně, ve které byla skrytá jeho vlastní stíhačka.
Opatrně začal seskakovat dolů ze skalisek a pomocí Síly pátral v okolí po jakékoliv životní formě, která byla na vyšší úrovni než zvíře.

Pátral si v horách, široko daleko. Našel jsi jeden únikový modul, evidentně imperiální, ale byl prázdný. Ten kdo v něm byl pravděpodobně dávno zmizel. Stopy těžkých armádních bot které se daly místy zahlédnout pravděpodobně ukazovaly na nějakého pěšáka. Byly ale staré, zřejmě byl dávno pryč. Pátrání v blízkém okolí neodhalilo nic moc zajímavého. Zdálo se ale, že tyto hory pročesávají také komanda republiky, které zde lovily ty, co zde přistáli. Našel jsi totiž jednu takovou jednotku, resp. její zbytek. Byli to 3 muži, 2 lidé a 1 zabrak. Jeden z nich se válel na zemi bez zjevného zranění, další měl spáleninu na hrudníku a druhé měl hlavu oddělenou od těla. Byla to čistá práce, kterou mohla způsobit jen jediná zbraň v galaxii... bylo to jisté, někde v horách se nacházel Sith, nebo temný jedi. Když si se soustředil mohl jsi cítit jeho přítomnost, daleko, ale byla slabá... tvoje znalost místních hor ti napovídala, že by to mohlo být někde u dvojitého vodopádu

Seiryuu Hiru

Jeden modul, ale prázdný, se objevil po chvilce jeho chůze. Stopy ovšem neznačovali, že se nejspíš jednalo o nějakého obyčejného pěšáka, kterého nebylo zřejmě nutné rychle zachraňovat, jelikož se mohl pohybovat.
Ovšem po další cestě našel naopak ty, kteří se vskutku pohybovat nemohli. Všichni byli mrtví. Na první pohled bylo poznat, čím byla skupinka zabita. Seiryuu byl sám vlastníkem dvou těchto zbraní. Po krátké prohlídce se rozhodl prohledat okolí zase za pomoci mysli. Pátral dlouho, ale pátrání se vyplatilo. Našel zdroj temné síly na cestě mezi ním a vodopády. Okamžitě za ním vyrazil. Podpořen Silou dokázal vyvinout vyšší rychlost. Mířil přímo k jednomu z největších vodopádů v této části hor. Byl to dvojtý vodopád. Velmi rychle se přibližoval a v mysli stále zaměřoval pozici svého nepřítele.
Když už byl na dohled vodopádů, zpomalil a připravil se na tiché sledování svého cíle.

Cesta k vodopádům byla celkem dlouhá, bylo to několik mil terénem. Cestou jsi nenarazil na nic divného, žádné hlídky, žádné další výsadkové moduly nebo cokoliv dalšího. Pokračoval si v cestě dál. Nakonec si dorazil celkem blízko k vodopádům. Cítil jsi přítomnost někoho, ale bylo to zvláštní, jako kdyby byl zraněný. Nakonec jsi ho uviděl. Ležel poblíž jezírka, vedle něj se válel prázdný Bacta kanistr. Obvazoval si zranění na břiše. Podle všeho to byl čistokrevný sith. Byl velice mladý, zřejmě nějaký akolyta, nebo novopečený sith. Byl nádherný slunečný den, nic nenapovídalo tomu, že by se mělo stát cokoliv zlého, problém byl samozřejmě ten, že problémy si často nacházely krásné dny k objevení...

Seiryuu Hiru

Konečně dorazil na to místo, kam ho před mnoha a mnoha lety brával jeho otec. Na místě, kde si většinou nechával šaty on, když se šel koupat, ležel někdo, koho opravdu nečekal. Byl to Sith! Proč zrovna v tento krásný den, tam ležel Sith, který se omotával co jen to šlo?! Bylo to zajímavé a děsivé zároveň. Navíc přítomnos Sitha byla sama o sobě problematická. Nejspíše po něm půjde více lidí než on sám. Proto pomalu, zahalen pláštěm co jen to šlo, vykročil ze svého úkrytu.
Pomalu kráčel k té zraněné postavě a v mysli se zaměřil na jeho světelný meč. Připravil se ho v případě, kdyby po něm sáhl, vytrhnout z jeho ruk a přitáhnout ho k sobě. Do té doby se ovšem pokusil zachovat, jako někdo, kdo Síle nevládl. Vcelku byl zvědav na reakci na jeho přítomnost.

Sith zřemě nebyl úplně v pořádku, ale taky nebyl úplně laxní. Jakmile tě spatřil tak popadl svůj meč do ruky a postavil se. To jsem mohl čekat! odplivl si. Ale mě nedostaneš snadno, jedi řekl a aktivoval svůj meč. Jeho čepel se zdála být podivná Mohl jsem čekat že ve chvíli kdy budu zraněn se tu objeví nějaký jedi, aby mě zabil! Ale já nedovolím aby váš proradný řád dál terorizoval a utlačoval Sithy! řekl a postavil se do útočného postoje

Seiryuu Hiru

Jakmile se jeho protivník chopil své zbraně, pouze se v kápi usmál a sáhl po Síle jak plánoval. Prudce trhl a doufal, že díky předchozí přípravě, vyletí nestabilní čepel ze Sithových rukou lehce.
Jestli ovšem jeho Silový chvat nevyšel, byl nucen se taktéž bránit. Dvakrát pohl zápěstími a od pasu se mu odpoutali obě čepele. Vystoupali do výšky jeho hrudě a pak se oba aktivovali. "To samé vždy platilo o našem řádu, ale problém byl v tom, že váš řád chtěl náš vyhladit. Ve vesmíru musí být zachovaná rovnováha!" pronesl tiše a chladně směrem k tomu Sithovi.

Možná jsi přecenil svojí síly, možná jen hraní si na samouka ve skalách nebylo tak účinné jak sis myslel, ale Sithův meč se ani nehnul. Sith jen klopýtl dopředu když se proti tvému útoku bránil. Sith ale do útoku nespěchal. Zamračil se a pokračoval v monologu. Lži ti nepomůžou, jedi! Byl to vás řád který rozvrátil naší říši, vyhladil mé předky a zahnal nás do neznámého vesmíru zemřít! Vaše řeči o rovnováze znamení, že my máme zemřít, co je to za rovnováhu? řekl sith

Seiryuu Hiru

Byl překvapen, že jeho prvotní útok nevyšel. Zřejmě měl již Sith nějaký ten výcvik za sebou, takže mohli nastat problémy. Opatrně pozvedl jednu ruku a chypil se svého zeleného meče. Modrý však nechal levitovat ve vzduchu. Nad slovy Sitha se pozastavil. Chvíli váhal a nakonec pronesl: "Kdyby jste se nepokoušeli ovládnout svět, tak pak možná by nebylo nutné zasít tyto nesváry před spousty lety. Sithové a Jediové jsou v základu stejní, jen jsou vedeni jinou ideologií. A právě díky této podobnosti, jsou nyní i Rytíři řádu Jedi štvanci po celé galaxii!" Jeho monolog byl klidný, bez stop strachu či násilí.

Sith taky zaváhal. Zřejmě mu ten ideologický souboj připadal zajímavý. A co jste udělali vy? Vyhladili jste veškerý život na Korribanu i přilehlých planetách. Kdyby naši předci neodletěli pryč tak by jste nás vyhubili do jednoho. Pořád v tom nevidím žádnou rovnováhu. I teď jste mě napadl první vy! Tady vidíte tu "čest" a "rovnováhu" vašeho řádu, radši zemřu v boji, než bych se nechal zajmout! řekl a jeho nálada na rozhovory vypršela, protože najednou vyslal z volné ruky salvu blesů...

Seiryuu Hiru

Dvakrát mrkl a jakmile na něj vyšlehli Silové blesky, rukou pokynul modré čepeli, která je začala odrážet do stran. Mezi tím co jedním mečem odrážel blesky, on s druhým v ruce vyskočil do vzduchu, udělal přemet a začal volně padat přímo na svého protivníka. Rychle sekl mečem, aby mu alespoň zablokoval jeho čepel a nebo v lepším případě ho připravil o končetinu. Již delší dobu nebojoval s živým protivníkem, ale snad se i s osobním tréninkem něco naučil. "Já nebyl první, kdo aktivoval meč! Přišel jsem bez jakékoliv zbraně v ruce," šeptl k Sithovi.

Jakmile ses rozběhl do útoku tak Sith obrátil blesky na svojí čepel. Jakmile si zaútočil tak vší silou máchl proti tvému úderu. Stalo se něco cos nečekala. Vaše meče se střetly a on tě odrazil. Tvůj meč najednou zablikal a deaktivoval se. Já nebyl první, kdo zaútočil. Vypadá to ale, že i odejdeš bez jakékoliv zbraně v ruce zasmál se Sith ale pak vyprskl trochu krve. Možná ta jeho ranění byla těžší než se zdálo.

Seiryuu Hiru

Jakmile byl první meč deaktivován, mírně se z něj zakouřilo a v tu chvíli již nebyla možnost ho aktivovat. Musel tedy přejít do obrany. Uskočil ke svému prvnímu meči a popadl ho lehce do ruky. Deaktivoval ho a nechal si ho pro případ nutnosti v levé ruce. Bylo to opravdu neobvyklé, jak Sith zlikvidoval meč, ale nejspíše to bylo díky těm bleskům, které využíval opravdu chytře.
Chvíli svého protivníka bez dechu sledoval a následně se dlouze nadechl. Když Sith vyprskl krev, v hlavě mu svítla myšlenka. Když on dokázal zničit jeho zbraň, proč by on nemohl využít nevýhod svého protivníku. Odhalil své ruce, aby mohl lépe ovládat Sílu a pak se začal soustředit. Přivřel oči a za pomoci vesmírné energie začal tlačit na zranění toho Sitha, aby mu je ještě více zhoršil. "Co jste chtěli na této planetě?" optal se ještě.

Sith se ušklíbl když viděl tvůj meč. Okamžitě se hotovil k útoku. Sithovi rychle zmrzl úsměv na rtu když jsi mu "zatlačil" na zranění. Vyprskl krev, zavrávoral a spadl do rybníčku za sebou. Ozvalo se šplouchnutí, voda vytryskla do vzduchu. Co si v tu chvíli musel pomyslet Sith těžko říct. Tvoje otázka pak byla trochu zbytečná, neboť Sith hrabající se z rybníčku a prskající krev neměl zřejmě moc náladu ti odpovídat, pokud vůbec otázku zaschlechl. Meč sice stále svíral v ruce, ale koupel v rybníčku mu zřejmě moc neprospěla, zláště přihlédneme-li k tomu, že čepel byla už předtím nestabilní...

Seiryuu Hiru

Sledoval, jak jeho útok zapůsobil bleskurychle. Bohužel již ne natolik, aby se ten pitomý Sith málem neutopil v jezírku. Potichu ho sledoval a jakmile se více méně vzchopil na nohy, pronesl: "Odhoď ten meč!" Jeho hlas zněl jako rozkaz, který rozdával za války. Přeci jen syntetické Sithské krystali měli tendenci při přetížení vybuchnout. Výměnou za to, měl ovšem převahu nad jeho čepelí.
Chvíli ještě čekal a pak zopakoval stejnou otázku co předtím.

Sith prskal, teď spíš zlostí. Jeho meč se mu nedařilo aktivovat, házet blesky když byl celej mokrej se taky nezdálo jako skvělej nápad. Moc dobře znal výhody i nevýhody svého meče, teď asi litoval jaký krystal si do meče dal. Nakonec chtě nechtě musel odpovědět, leda by se chtěl nechat propíchnout. Proč? Co já vím proč jsme tady... naše loď najednou dostala zásahy a přišla výzva k evakuaci. Asi nás napadli vaše síly... musel jsem skočit do modulu a ten mě vyplivl tady. A samozřejmě mě napadli vaše komanda... bez důvodu... řekl

Seiryuu Hiru

Vzpoměl si na to mrtvé komando, které potkal po cestě sem a povzdechl si. "Ty zabedněnče, asi jsi zaspal pár posledních let. To komando šlo jak po tobě tak po rytířích Jedi! Jsme teď štvanci podobně jako vy, ale aspoň vy máte nějaké centrální vedení a lodě," jeho hlas byl chladný a tichý. Co věděl, tak Rytíři nyní pracovali ve skrytu před světem. Připadalo mu, jako kdyby ten blbeček předním byl aspoň pět let v kryostázi. Pomalu se rozešel k němu, ale pro všechny případy měl svůj meč připravený v levé ruce.

Sith se postavil proti tobě. Fajn, tak mě zabij! Nemám se jak bránit, ukaž tedy tu svojí Jedijskou rovnováhu, ale můj mistr se to dozví a jeho odplata stihne tebe i všechny ostatní jedi v celé galaxii!! Dlouho se před ním schovávat nebudete řekl. Zcela ignoroval co jsi říkal, nebo na to jen nereagoval. Zřejmě bylo jeho chápání jedijů lehce ovlivněno propagandou sithů

Seiryuu Hiru

Pomalu, ale jistě udělal jeden velký FACEPALM. Ten Sith byl vážně pako s vymytým mozkem. Pomalu k němu přiskočil a místo toho, aby ho zabil jak chtěl, mu prostě napálil do zátylku takovou, že ho poslal nejspíše do linbu.
Jestli se mu to vše povedlo podle jeho plánu, opatrně mu ošetřil jeho zranění, aby nechcípl a vzal mu jeho světelný meč. První co s ním udělal, bylo, že ho zbavil syntetického krystalu a zbytek uschoval na opravu svého zeleného. Když ho doléčil, zvedl ho pomocí síly do vzduchu a vydal se směrem ke své jeskyni.

Sith se opravdu nebránil, sice čekal smrt, ale věci zásadně nevycházejí tak, jak chceme. Praštils ho, rozebral mu meč, ale pak nastala jedna malá chybička v tvém plánu. Síla nebyla, navzdory obecnému předpokladu, uspůsobena na nošení objektů. Tvoje snaha vyústila maximálně v to, že jsi ho shodil zpátky do jezírka. Teda jen nohy, zbytek trupu mu visel na břehu. Došlo ti, že nosítka ze Síly nejsou tak dobrý nápad, jak možná vypadal v tvé hlavě... ale i mistr jedi se občas utne, natož samouk

Seiryuu Hiru

Mírně se podíval na to dělo, které nedokázal unést. Přeci jen přenášení živých předmětů nešlo tak dobře jako neživé. Mírně si povzdechl a polil tvář Sitha vodou. Ovšem ještě než tak udělal, spoutal mu jak ruce tak nohy, což muselo znamenat, že ho vytáhl z vody. Pomalu se k němu posadil a očekával reakce, které budou následovat po jeho probuzení.
Jakmile se probral, mírně pronesl: "Vítej opět mezi živými. Mírně jsem tě ještě ošetřil, takže by jsi se měl cítit lépe."

Sithovi chvíli trvalo než přišel k sobě. Byl trochu mimo. Chvíli se rozkoukával, a pak tě zaslechl. Neměl jsi ani tu slušnost mě zabít? Co přijde teď? Mučení? Vyslýchání? Co jiného čekat od Jedie... kdybych vyhrál já dopřál bych vám rychlou smrt! Smrt hodnou důstojného soupeře! řekl a cukl sebou. Zřejmě zjistil že se sám neuvolní tak se přestal snažit. Zřejmě se smířil s osudem...

Seiryuu Hiru

Následoval další facepalm, jelikož tenhle Sith byl vlastně to největší pako, který zatím potkal. Chvíli to ještě rozdýchával a nakonec pronesl: "Ty jsi vážně dutej jak bambus. To co tady vyjmenováváš jsou vaše věci. Nikdy nemučíme, občas vyslícháme a slušnost není zabíjení." Chvíli převracel svůj zelený meč v rukou a přitom "vyoperoval" poškozené části. Pak začal opatrně zamontovávat části ze Sithského meče. Doufal, že vše by mělo fungovat tak jak by mělo. Po chvíli práce zmáčkl aktivační tlačítko a ...

Když si rozebral svůj meč zjistil si jednu věc - meči vůbec nic nebylo. Byl lehce zkratovanej, ale stačilo ho lehce "proklepnout" a zase se nahodil. Zřejmě ho ta rána jen přehřála. Sith se na tebe podíval očima plnýma nenávisti. Tak co se mnou bude teď? zeptal se a znovu se zacukal. Zřejmě se mu moc nelíbilo, že mu rozebíráš meč, ale ani s tím nemohl nic dělat. Ani si neuvědomoval, že jeho zranění bolí daleko méně... V tu chvíli nad vámi proletěla republiková průzkumná loď. Letěla vysoko, nebyla šance, že by vás někdo viděl, ale zřejmě začali prohledávat hory...