Střípky minulosti

Probudilo tě to, jak loď dosedla na pevný povrch. Loď totiž mocně zasténala, zatřásla se a z několika míst začala pod velkým tlakem unikat pára. Nicméně jste šťastně dorazili zdálo se... uslyšel jsi, jak se otvírají dveře lodě... z venku se ozývala hudba, jásot lidí a další divné zvuky...

Seiryuu

Seiryuu se probral za zvuků bujaré hudby z venčí a zamrkal. "Co se tu sakra slaví?" položil spíše řečnickou otázku a vyrazil okouknout situaci venku. Nevypadalo to, jako v jeho vizi, ale ta byla taky v trochu jiné části planety. Jen doufal, že mu už někdo nechystal červený koberec.

Venku před lodí stál Toriel, zrovna přebíral od nějakého muže velký zlatý klíč. Kousek vedle stála kapela která vyhrávala nějaké slavnostní melodie. Zdálo se, že jste přistáli v nějaké odlehlejší části Alderaanu, ne ve velkém městě. Toriel si vzal klíč a usmál se na dav lidí. Kývnul hlavou, něco řekl a dav se začal rozcházet... prohodil ještě pár slov s tím mužem a ten se nakonec uklonil a odešel taky.
Toriel se otočil a došel zpět k lodi. "A hele, jste vzhůru... paráda... tak jsme tady, Alderaan. Jakej je plán?" zeptal se a položil zlatej klíč do lodě