Nové impérium

Randroth

Keď Randroth zistil že v strojovňach sa nedavaju bežne zadarmo kable a kovy, vydal sa do skladiska náhradných dielov, kde ho poslal jeden z vojakov. Keď tam došiel, tak sa tam trocha poobzeral... pritom pozeral do zoznamu Kde to tu asi majú...? pýtal sa sám seba a pomaly prechadzal celym skladom.

Ve strojovně tě velice slušně odeslali jinam. Nikdo si ani nedovolil ti naznačit, že tam nejsi vítaný. Nakonec tě někdo odeslal do pr.. skladiště, kde jsi snad mohl najít nějaké součástky. Ale ukázalo se, že je tam opravdu tuna věcí, hlavně bedny, různě zabalených součástek a podobně. Naštěstí jsi uviděl nějakého kluka, kterej se hrabal v krabicích, zřejmě o skladu něco věděl...

Randroth

Našiel veľké prd, a už to chcel vzdať, vrátiť sa, dať zoznam nejakému peasantovi, nech to nájde zaňho, ale uvidel ešte niekoho ako sa tam hrabe, zrejme zamestnanca skladu, takže sa rozhodol, že sa ho opýta kde nájde tie podr... tie súčiastky.
Hej! Zamestnanec... skladu... alebo čo si... Poď sem, potrebujem nájsť nejaké súčiastky. zavolal naňho.

"zamestnanec skladu" si tě chvíli nevšímal. Pak se na tebe otočil a ty jsi ucítil docela silné trhnutí v Síle. Možná, že tu přece jenom nebyl jako zaměstnanec, možná, že tu vlastně neměl vůbec co dělat. Nicméně Vivias se nezmiňoval o tom, že by na lodi byli nějaké děti. Navíc bys byl přísahal, že mu v očích plane fialový oheň...

Randroth

Vyvalil oči... Toto tu nečakal. Až teraz keď sa na to dieťa lepšie pozrel, uvedomil si, že je to dieťa a nie nejaký skladník. Čo tu dopekla robil, a prečo ovládal Silu? A tiež prečo bol tak silný, keď bol decko? A čo mal s očami?
Randroth sa zamračil. Kto si a čo tu robíš? spýtal sa. Tiež mal nejakú tú zásobu Sily a nenechá sa tu zastrašovať nejakým deckom...

Chlapec zamrkal a oči se mu vrátili do normálu. Upřel na tebe oči, které byli křišťálově modré. V nich jsi viděl směsici strachu a hrůzy. Zdálo se ale, že to nemá v hlavě úplně v pořádku. Chvíli na tebe vystrašeně koukal, ale pak sis všiml, že mu oči změnili barvu na sytě žlutou. Hned na to zvedl ruku a vyslal na tebe salvu blesků. Ale byly to blesky dost slabé...

Randroth

To dieťa bolo nejaké divné... rozhodne to nebol nejaký temný sith, ktorý chcel Randrotha len tak zabiť... Ale potom zrazu vystrelil blesky, ale iba také slabé, ktoré Randroth odrazil, ale nie naňho, ale niekde doboku...
Každopádne nemal v úmysle sa s ním nejak srať, a použil Silu druhou rukou aby to decko zdvihol zo zeme...

Blesky jsi odrazil opravdu jednoduše. Byly opravdu velice slabé, nebyl to žádný problém, ale i přesto to bylo zarážející, na takové dítě to bylo silné až až. Než však stačil udělat cokoliv dalšího, tak jsi ho zvedl ze země. On sebou začal cukat sem a tam, ale nebylo mu to nic platné. V tom ho ale obklopila jemná rudá aura. Ucítil jsi silnou přítomnost temné strany. Vše se začalo třást, bedny padaly z polit, drobnější předměty začaly létat po místnosti... stejně rychle jako to začalo to ale skončilo. Všechno popadlo na zem, včetně chlapce, který se bezvládně sesunul na zem...

Randroth

Bolo to celkom jednoduché, ale odkial také decko zobralo toľko Sily? Nedávalo to zmysel...
Potom sa začalo všetko triasť... keďže Randroth sa musel uhnúť velkej krabici ktorá by mu rozbila hlavu, tak stratil kontrolu nad chlapcom... Ale on sa len zosunul k zemi a všetko prestalo tak rýchlo ako začalo. Randroth len civel na toho krpca.
Sakra, čo to je, Viviasove decko? Ani som nevedel že má deti... pomyslel si. Ale bolo to celé nejaké divné a bolo jasné že ak o tom niekto mal vedieť, bol to Vivias. Nechal káble káblami, potom sem niekoho pošle nech mu ich nájde... zobral to decko pomocou Sily a niesol ho takto ako vrece zemiakov... rovno na kapitánsky mostík k Viviasovi. A to, že sa naňho každy divne pozeral sa snažil nevnimať.

Rozhodl ses, že promluvíš s lordem Viviasem, ale plány nevycházejí vždycky tam, jak sis přál. Zdálo se, že ten kluk ovládal hrozně divné Síly. Sotva jsi vyšel ze skladu, tak se opět pohnul. A najdnou ses proletěl. Ne moc, ale i tak tě to rozhodilo. Udělal jsi 2-3 kroky zpátky. Kluk mezítím opět stál na místě. Oči mu střídavě žloutly a zase modraly. Bylo to divné. Nakonec ale zmodrali definitivně. Chlapec udělal krok zpět a opřel se o zeď. Když tě uviděl, tak se ale hrozně lekl a vběhl zpět do skladiště...

Randroth

Co to...? vyhrkol Randroth, ale bolo už neskoro... To decko ho trocha posunulo a potom zdrhlo... Späť do skladu.
Urhhh... zavrčal otrávene Randroth. Poobzeral sa a odchytil si prvého vojaka ktorého uvidel, a povedal mu nech ide za Viviasom a privedie ho sem, že je tu niečo čo by mal vidieť. Potom isiel za tým deckom do skladu... musel sa uistiť že nikam nezdrhne. Ak ho nevidel, tak proste nasledoval jeho Silu...

Voják slíbil, že ho sežene, až moc ochotně. A vypařil se... až moc rychle. Když jsi vešel do skaldu uviděl jsi ho celkem snadno. Schovával se za jednou bednou, kterou jeho řádění shodilo z police. Zdálo se, že měl strach. Vlastně se bál docela dost. Které dítě by se nebálo, kdyby bylo na lodi plné sithských vojáků... myslím, že asi všechny...

Randroth

Decko našiel hneď. Povzdychol si... Bolo to skutočne ešte len decko... Rozhodol sa teda ze to opäť skusi podobrom.
Fajn, opýtam sa ťa to znova. Kto si? Čo tu robíš? spýtal sa. Neznel zrovna prívetivo ako babička s bombónama, ale tak nemal na to ani žiadny dôvod.

Kluk se ještě chvíli zchovával, ale když viděl, že je to stejně marné, protože jsi ho už spatřil, tak se postavil. Ale fakt se bál. Já... řekl, ale začali se mu klepat kolena a strach mu svázal jazyk. Já... zkusil to znova, ale asi se fakt bál. Teprve, když uviděl tvůj pohled, tak mu došlo, že by teprve mohl zjistit, co je strach. Kousl se tedy do rtu, dost silně na to, aby bolest potlačila strach, na chvíli. "Jmenuju se Zir'ael, z planety Dantooine... kde to jsem? Proč tu jsem?" vzlykl

Randroth

Randroth chlapca skutočne prepaľoval pohľadom... Videl ale že bol na smrť vydesený... Toto decko má skutočne neuveriteľné sily... Ale teraz vyzerá že skutočne nevie kde je a prečo tu je... Možno svoje sily nevie ovládať, alebo niečo... preblesklo mu hlavou. Samozrejme, mohol blafovať, ale to sa mu nezdalo...
Čo je posledné, ćo si pamätáš? spýtal sa ho opäť Randroth. Jeho otázky ignoroval...

Chlapec byl zřejmě před zhroucením, ale držel se docela statečně. "Naše loď byla pod útokem, kapitán řekl, že je to "to zatracený impérium" a pak se loď otřásla a pak se mi začali zdát divné sny... a teď jsem tady..." řekl.

Randroth

Randroth sa zamračil. To, čo chlapec hovoril, vyzeralo vierohodne, keď vás ovládne temná Sila, hlavne v tomto veku, môže sa stať že si to nebudete pamätať. A naviac, so správnym usmernením mohol byť aj užitočný... Musel ho čo najskôr dostať k Viviasovi.
Chápem. povedal. Už sa tak hrozne nemračil. Pozri, zavediem ťa za veliteľom tejto lode, a spolu už prídeme na to ako ti nejak pomôcť, dobre?

Jakmile jsi zmínil velitele lodi, tak se opět začal třást po celém těle. "Ne, prosím jen to neeeee" začal se histericky třást a vzlykat. Opět jsi na vteřinku ucítil tu Sílu, ale tentokrát zmizela dřív, jak se stihla manifestovat. Rozhodně na něm bylo něco divného, ale to by poznal i Wookie po transplantaci srsti...

Randroth

Randroth bol pripraveny sa opäť brániť, ale tentokrát to nič nebolo... Našťastie.
Čo sa deje? Prečo nechceš vidiet veliteľa, hm? Veď on ti pomôže. povedal Randroth tak presvedčivo ako sa len dalo.

"Protože až mě uvidí, tak mě zabije..." řekl kluk celkem vážně. Zřejmě mu bylo jasné, že to tak bude. A dost možná to tak mohlo bejt. Vivias nevypadal jako někdo, kdo by toleroval překvapení a nějaké podivné, či možná výstřední děti. Ale kdo mohl tušit, co se opravdu stane. Ty výkyvy Síly nejspíš stejně cítil už dávno...

Randroth

Nebol si istý aká síce bude Viviasova reakcia, ale chcel mať z toto decko z krku a Vivias by o ňom rozhodne vedieť mal. I keď... zdalo sa mu divné, že by Vivias nič necítil.
Neboj sa, nezabije ťa. On je veľmi... uuh... no vyzerá dosť divne ale určite by ti pomohol... snažil sa chlapca Randroth nejak presvedčiť.

Jak to tak bývalo, přesně v tu chvíli se dveře do místnosti otevřely a v nich stála temná silueta lorda Viviase. Zvedl ruku do vzduchu a chlapec se chytil za krk a zvedl se několik centimetrů do vzduchu, začal kopat nohama do vzduchu. Vivias udělal krok do místnosti a pak otevřel dlaň. Chlapec se skácel na zem. Vivias se pak tázavě podíval na tebe...

Randroth

Vivias si svoj príchod rozhodne načasoval a odbremenil tým Randrotha od toho aby tu toho chlapca musel presviedčať. I keď jeho príchod bol... no... dalo by sa povedať že sa moc príjemne nepredstavil. Randroth si kladol otázku či robí Vivias dobre, ale tak kto bol on aby niečo namietal...?
Všimol si Viviasovho pohľadu. Na mňa sa nepozerajte, ja som ho tu len našiel a myslel som že by to vo vás mohlo vzbudiť záujem... ak o tom teda už neviete a ja som vám len totálnym omylom nevstúpil do nejakého vášho komplexného plánu. povedal, najúctivejšie ako sa dalo. Ako ste rozhodne cítili, tento chlapec má nejaké rozhodne... ehm... zaujímavé schopnosti. Nikdy som nepočul o niekom, kto by v tak mladom veku vypúšťal toľko temnej sily, tak som si myslel že by vás to mohlo zaujímať. dodal rýchlo. Celkom sa obával Viviasovej reakcie, pretože zatiaľ moc nadšene nevyzeral.

Vivias tě probodával pohledem (skrze kápi). Zdálo se, že není úplně nadšený. Popravdě se zdál být rozladěn. Pak se ale otočil. Ty jsi ho našel, ty se o něj postarej... zjisti co můžeš a pak ten problém vyřeš... řekl a zmizel v koridoru. Jen bůh věděl, jak to myslel... tyhle kryptiké sithské kecy byly vlastně docela pověstné...

Randroth

Nadvihol obočie... a tento pohľad si udržiaval ešte dlho potom čo Vivias odišiel. On len pozeral na dvere. Po chvíli naklonil hlavu na stranu.
Čo som u rancorových sračiek zase pokazil? nechápal Randroth. Vivias bol proste fakt divný, človek by si myslel že bude rád za nového silného učna... Randroth si povzdychol... nikto ho nemal rád.