Paladin

Ze spánku tě vzbudilo zaklepání na dveře tvé kajuty a hlas Lailyna ochránce. Jsme na Alderaanu, vstávejte mistře Jedi... pokud byste mě mohl následovat, rád by s vámi mluvil vévoda... bylo možné, že ste přistáli už před nějakou chvílí, ale nikdo tě asi nechtěl budit. Popravdě ses cítil mimořádně... odpočatě. Také jsi cítil klid, kterým vyzařovala celá planeta. Bylo to mimořádně relaxující...

Seiryuu

Byl probrán až v době kdy loď dosedla na Alderaan. Pomalu se probral, vstal a došel ke dveřím. Mírně na Lailu kývl a pak jí opravil: "Nejsem mistr Jedi, tento titul mi nejspíše ještě po dlouhé časy nebude propůjčen."
"Vévoda? Říkal co si po mě žádá?" optal se ještě a mírně si oddechl. Konečně byl zase na místě, kde mohl tak říkajíc dobře dýchat a vnímat harminii planety. Po delší době si pořádně odpočinul.

Vévoda je otec Lailyn otec, jistě si přeje s vámi mluvit ohledně toho, co jste udělal. Ale je to jen můj odhad. Každopádně vévoda je mocný muž a vládce celého Alderaanu, nebylo by slušné ho nechat čekat... řekl ochránce. Pokud si přejete, mohu vás k němu zavést... dodal ještě...

Seiryuu

Přikývl a zahalil se do pláště. "Rozumím, tedy prosím, doveďte mě k němu. Rád toho muže poznám. Je aspoň trochu podobný své dceři?" zeptal se ještě během cesty po neznámých koutek města, kde loď zakotvila. Vcelku ho zajímalo, co mu nejspíše starší pán řekne.

Myslím, že mi nepřísluší mluvit dále o vévodovi, poznáte ho sám... ale zachránil jste mu vnuka, jsem si jistý, že vám bude vděčný... řekl ochránce a dál už nemluvil. Dovedl tě až ke dveřím, které otevřel a pokynul ti, ať jdeš dovnitř. Tam už čekala Laila, Jay i vévoda... všichni byli ustrojení hodně královsky. Vévoda byl postarší muž, prakticky bez vlasů ale s mocným knírem a vousem. I přes svoje stáří ale vypadal dost energicky a živě. Jakmile tě uviděl tak rozpřáhl ruce v přátelském gestu. Vítejte na Alderaanu, jsem vévoda Charles Organa, držitel křištálového žezla, hlava rodu Organa a vládce Alderaanu. Jménem celého svého rodu bych Vám chtěl poděkovat za záchranu svého vnuka... Laila mi vyprávěla o vaší dohodě a vašem hrdinství... chci abyste věděl, že mi bude ctí přijmout vás jako Paladina rodu Organa, posaďte se prosím s námi a přijměte pozvání na oběd... řekl a pokynul rukou ke stolu, který stál opodál. Bylo na něm jídla dost pro menší město...

Seiryuu

Na slova ochránce pouze přikývl a pak ho následoval do jakéhosi hlavního sálu, kde již čekalo trio Organů. Ten stařík vypadal vcelku klidně, dokonce až přátelsky, což mladý Jedi vřele uvítal. Jakmile se ocitl asi pět kroků od něho, hluboce se poklonil a v zájmu slušnosti si stáhl svojí kápi, která jinak spočívala na jeho hlavě. Světle modré, až skoro bílé oči hleděli na Charlese a ze rtů vyšla tyto slova: "Těší mě vévodo, mé jméno je Seiryuu Hiru, jeden z posledních rytířů Jedi. Moc si cenním vašeho pohostinství a bylo mi ctí pomoci zachránit příslušníka rodu, který je nakloněn rozumu a ne šílenství," započal jejích rozohovor. "Co se týká titulu Paladina, bude mi ctí ho přímout, pokud je to vaše vůle," pokračoval. Následně pohlédl na jídlo, které bylo přichystáno. "Čekáte hosty, pane?" zeptal se když doprovázel v=vodu ke stolu i s jeho rodinou.

Charles Organa

Velice me těší, příslušníci vašeho řádu byli na Alderaanu vždy vítáni a všichni členové rodu Organa si cení oběti, kterou váš řád podstoupil při útoku na Alderaan za poslední války. Můj otec hlasoval proti zákonu o zrušení vašeho řádu, bohužel tomu nedokázal zabránit... řekl a posadil se ke stolu. Nečekáme nikoho, jen se posaďte a jezte dle libosti...

Laila Organa

Lehce si odkašlala...

Charles Organa

Ach ano... jak jsem již řekl, náš rod si velice váží toho, co jste pro nás udělal. Také díky tomu, že jeden z mužů, které jste zachránil prozradil pozici vězení, kde by měli být uvězněni mnozí, včetně mého syna Marcia a jeho dcer... řekl. Moje dcera už mi prozradila, že by Vám ráda věnovala pár věcí z našich sbírek, to je to nejmenší, co pro vás můžeme udělat... pokud bych pro Vás mohl udělat ještě něco tak řekněte... dodal

Seiryuu

Nakonec se pomalu pustil do jídla a přitom Charlese důkladně poslouchal. Zdálo se, že si Jediu vskutku vážil, takže to bylo dobré znamení. Po zjištění posledních dvou informací se Seiryuu mírně zatazil a nakonec, když polkl sousta v ústech promluvil: "Pokud by vám to pomohl, mohl bych vám pomoci vašeho syna zachránit. Pro případ výskytu dalšího Sitha by se možná rytíř Jedi hodil. A co se týká vaších sbírek, jsem docela zvědav, co se v nich nachází."

Charles Organa

Vaší nabídky si vážíme, ale probral jsem to s velením Flotily a republika tam posílá 12 lodí třídy Thranta a přes 2000 mužů. Myslím, že to bude v pořádku. Kromě toho jste sice nyní pod ochranou rodu Organa, ale stejně by nebylo moudré máchat veřejně mečem... čas návratu vašeho řádu přijde, vím to... ale bohužel ne hned... řekl vévoda a dal se do jídla.

Jay Organa

Sbírky... no vesměs sou to starý krámy... různé výstřednosti dávno mrtvých lidí, ale je tam pár pěknejch věciček... a popravdě já mám pro vás taky dárek za záchranu. Nebylo to vůbec lehký přežít tam na tý lodi, několikrát jsem měl dost namále ale nebejt vás nedostal bych se odtamtud živej... řekl Jay a zasmál se. Je mi jasný, že můj dárek se nevyrovná jmenování Paladinem nebo dárku ze sbírek, ale snad vás potěší... T12? řekl a do místnosti vjel pískající droid

Spoiler:

Tohle je T12-07, astrodroid... říkal jsem si, že by se vám mohl hodit na vašich cestách... je docela užitečnej a série 12 je úplná novinka! řekl

Seiryuu

Při zjištění, že se na záchraně zbytku měla podílet republika pouze přikývnul a pronesl: "Dobrá, doporučil by jste mi, kam bych se odtud měl vydat, abych nalezl poslední zbytky svého řádu?"

Mezi tím promluvil i Jay, který pro něho měl, jak se zdálo malý, pískací dáreček. Jediho to potěšilo, takže se mírně pousmál a pronesl: "Děkuji ti mladíku, myslím, že tento dárek od tebe vskutku upotřebím a jednoho dne ti za něj budu děkovat více nežli teď." Pak se zahleděl na astrodroida a ještě dodal: "Mimochodem, nepřemýšlel jsi nad tím, že by se z tebe mohl stát rytíř Jedi jednou? To, jak jsi přežíval tě myslím dost otestovalo, vydržel si něco, co by jiní v tvém věku nedokázali. Přemýšlej nad tím." Ještě jednou se na něho usmál, kývl na robota a pak ještě rychle dojedl, aby následně nezdržoval.

Laila Organa

No, sem tam se vynoří nějaké ty informace... ale už dlouho jsem nic neslyšela... bohužel vám asi nepomůžu... strávila jsem teď hodně času na Coruscantu a Corellii a vypadala jsem z obrazu... řekl Laila

Charles Organa

No, já bych mohl... před několika dny našlo jedno z našich průzkumných plavidel opuštěnou stavbu v nejnepřístupnější části planety. Byla čerstvě opuštěna, a kolem byly čerstvé hroby. Poškození budovy ale jasně neslo známky boje... jsme si celkem jistí, že to byl úkryt jedijů... teď už tam nikdo není, ale zachytili jsme loď, která přiletěla a pak zase odletěla a zdálo se, že odletěla na Corelii, alespoň podle našich informací... kromě toho jsme našli v budově samotné nějaké značky, které neumíme rozšífrovat, ale dost možná je to zpráva pro někoho z řádu, kdo by snad budovu objevil... řekl Charles...

Jay Organa

No, kdo by nechtěl bejt jedi žejo, Musí to bejt paráda... ale myslím, že máma by mě zabila, co mami... když uviděl Lailyn pohled radši sklopil zrak. Ehm... no... každopádně doufám, že vám T12 bude dobře sloužit. Mám taky jednoho, starší model T10, ale je to věrný společník a je užitečnejší, než si myslíte... nehodí se sice moc do bitvy, ale dá dobře modifikovat, T12 má dokonce několik vyjímatelných slotů, kam se dají umístit různé nástroje, funkce nebo zbraně... řekl.

Seiryuu

Opět si vyslechl všechny tři a až pak opět odpověděl ke všem, kteří tam byli společně s ním: "Rád bych se po projdutí artefaktů na to místo podíval, ty značky bych mohl dešifrovat." Toto byla odpověď k Laile a vlastně i Charlesovi. Následně se otočil na Jaye a mírně se usmál: "Není to zas taková paráda, je to spousta dřiny a cvičení. Každopádně, jestli se někdy situace uklidní, zkus mě vyhledat," navrhl mu a pak se podíval na T12 a pronesl: "Vítám tě, společníku."

T12

Spoiler:

řekl...

Charles Organa

Máme všechno naskenované... můžete si to prohlédnout v naší databázy až dojíte... řekl Charles a pokračoval v jídle. Měl zřejmě dost apetit, cpal se docela dost, narozdíl od Jaye a Laily, kteří jedli spíše střídmě...

Seiryuu

Jelikož byl již taktéž po jídle, chvíli zapřemýšlel a pak se ještě optal: "Mohu se zeptat, šlo by, aby mi někdo z vaších obstaral několik součástek? Jedná se o vcelku obyčejné věcičky, takže by neměl být problém je sehnat." Hned na to vytáhl předem připravený lístek, kde byl seznam součástek s nedefinovanými počty, avšak dole byla poznámka "čim víc, tim líp". Jednalo se totiž o součástky ze kterých by šly postavit další světelné meče. "A asi zde nemáte nějaké krystaly, které bych mohl použít k vývoji dalších zbraní řádu Jedi, že?"
Jakmile byla tato žádost akceptována či zamítnotu, požádal, zdali y zatím mohl jít s Lailou navštívit místní "muzeum".

Charles mávnul rukou, měl pod palcem celou planetu, trocha šrotu pro něj nebylo nic... zvlášť když šlo jen o trochu čoček a kovových zbytků, jako na povel vešel dovnitř nějaký sluha, převzal od tebe lístek. Nahrajte prosím na přenosný datapad všechny informace týkající se mise do severních hor, té s jedii... spolu se součástkami to přineste do hangáru... řekl vévoda. Mezitím dojedla i Laila. Tak pojďme, ukážu vám pár zajímavostí... vedla tě koridory až jste vyšly ven. Ukázalo se, že jste byly v nějakém zámku, což nebylo zase tak překvapivé.

Spoiler:

Ukázalo se, žde jde o nějaké menší městečko, možná nějaké letní sídlo, nebo zemní sídlo nebo něco takového. Na ulicích bylo jen pár lidí... a Laila tě vedla městečkem až k větší budově kousek od zámku. Tohle je muzeum... je tu výstava z války... mimo jiné tedy... řekla a zavedla tě dovnitř. Byla tam výstava vycpaných zvířat, také nějaké památky... nakonec tě zavědla do sekce, kde jsi uviděl starší republikové i imperiálné zbroje a zbraně a kromě toho také nějaké sithské masky a podobné. Laila pak přišla k jedněm zavřeným dveřím, zadala kod a tak je otevřela... jakmile jste vstoupili dovnitř zarazil tě pohled na zeď, na které bylo něco jako toto:

Spoiler:

Seiryuu

Následován svým novým astrodroidem se vydal hned po uvolnění za Lailou. Okolí zámku mu přišlo vskutku hezky upravené i přes útrapy, které nyní sužovali vesmír. Alespoň jedno místo, kam se nyní bude chtít vracet. Každopádně, muzeum kam ho dovedla ho překvapilo ještě více. Muselo se nechat, že rod Organů měl vskutku hezkou sbírku všeho možného.
Dokonce i sithské masky byli k vidění mezi exponáty, to se muselo ocenit. Ovšem netušil co ho čekalo.
Jakmile Laila odkódovala dveře, prošel za ní do místnosti a zamrkal. Tolik světelných mečů pohromadě snad ještě neviděl. "To je ta věc, kterou jste chtěla, abych si vzal?" optal se jen tak do vzduchu a pak se pro jistotu zeptal ještě jinak: "Kde jste je všechny sesbírali?"

Laila Organa

No Alderaanu byla před válkou malá enkláva rytířů Jedi... respektive jejich frakcel rytíři ebonového roucha, byla to malá frakce oddaná bránit Alderaan. Jak určitě víte, tak útok na Alderaan byl naprosto nečekanej, vojáci jednotlivých rodů byly zatihnuty nepřipravené, většina našich stíhačů byla zničena ještě na zemi... než jsme stačili zmobilizovat nějaké vojáky tak už tu přistávali tisíce vojáků. 37 jedijů a přibližně 200 vojáků se jim postavilo a zadržovali je dost dlouho na to, aby jsme stihli zmobilizovat naše muže na odpor. Všichni do jednoho byli zabiti jen chvíli předtím, než jsme jim stihli přijít na pomoc... tohle jsou jejich zbraně. Chtěla bych, abyste si nějakou z nich vzal... jako projev vděčnosti.
řekla Laila a pak otevřela jeden z šuplíků. Taky bych ráda, abyste si vzal tohle... řekla a podala ti 3 krystaly, oranžový, žlutý a modrý... Jsem si jistý, že jako jedi budete vědět co s tím...

Seiryuu

Vyslechl si příběh, který mu ve zkratce převyprávěla. Nakonec pouze přikývl a mírně se pousmál. "Děkuji, je to pro mě velká čest příjmout takovouto zbraň," pronesl a pak pohnul levou rukou. Ze stěny se zvedl jeden meč. Jednalo se o meč z poslední řady, druhý z levé strany. Volně mu přistál v ruce a když ho aktivoval, objevila se zářivá, fialová čepel. Kývl a připl nový meč k opasku. Následně převzal i krystaly, jenž mu podávala. "Ještě jednou děkuji, budou se mi velmi hodit k mému bojovému stylu," hlesl. Nyní mohl vytvořit další meče. Mohl tak bojovat se čtyřma za pomoci síly a se dvěmi v rukou. Teď se na ní tázavě zahleděl. Nevěděl co dál pro něj chystala.

Laila Organa

Rytíři ebonového roucha přísahali, že budou chránit Alderaan, jeho lid i rod Organa. Všechni zemřeli při plnění této přísahy. Myslím, že by souhlasili, kdyby věděli, že jejich zbraň teď bude sloužit opět k dobrému účelu... doufám, že vás to přesvědčí o našem vděku... jsou to jen maličkosti proti tomu, co jste pro mě udělal vy... nedokázala bych žít bez svého Jaye... jsem vám opravdu moc vděčná, že jste ho zachránil... řekla Laila. Otázka je co teď? Můžeme Vás přepravit kamkoliv si budete přát... dodala

Seiryuu

"Bylo mi potěšením vám pomoci, kdykoliv bude potřeba dejte vědět," pronesl a pak se zamyslel nad její otázkou, kterou si vlastně pokládal také. "No nejlepší bude, když si prohlédnu ty znaky a pak se podle nich rozhodnu kudy dál. Přeci jen vše co nyní mám jsou jen nepatrné stopy a náznaky. Dovedete mě tedy prosím do hangáru?" hned jak se připravila k odchodu, spolu s T-12 jí následoval.

Laila Organa

Ale samozřejmě. Jinak musím říct, že mě Jay překvapil docela... T12 je opravdu výborná série, pokud se k němu budete chovat slušně tak získáte pomocníka na celý život. A Jay měl pravdu v tom, že je daleko užitečnější, než si myslíte... řekla Laila a vedla tě zpět k hangáru. Vše budete mít připraveno a náš pilot vás hodí prakticky kamkoliv... dodala... dovedla tě zpět přes zámek do hangáru...

Seiryuu

Mírně se pousmál a pak svěřil své tři krystaly svému astrodroidovi. Neměl zrovna u sebe žádné pouzdro či kapsu, do které by je mohl bezpečně umístit, avšak T-12tka měla slotů dost. Jakmile se dostavili do hangáru, nezbývalo než čekat na to, co měli připravit sluhové pana Oraga.

Laila tě dovedla do hangáru, kde už čekala bedna s různými součástkami a na ní se válel datapad. Bylo na něm několik fotek, vesměs poničená budova, byly tam jasné stopy po světelných mečích. Nakonec jsi uviděl i ten vzkaz. Byl to jednoduchý rébus, ale pro někoho kdo nestudoval v chrámu byl nerozluštitelný... byla to 3 slova "Alexei" "315" a "kladivo" nic víc, nic míň...

Seiryuu

Nejprve prohlédl součástky v bedně. Vypadali vcelku dobře a kvalitně, takže si byl jist, že se z nich dal postavit dostatečně silný světelný meč. Následoval datapad ze kterého vyluštil pouhé tři slova. "Nevíte co má společného Alexei, číslo 315 a kladivo?" pronesl jak k Laile tak k astrodroidovi, který by to snad ve své plechové hlavě mohl vyšrotovat. Každopádně, jemu se to nějak nemohlo vybavit.

T12

Tutu-du-tutu-du-dudu... zapípal T12 a pohoupl se ze strany na stranu...

Laila

No, v tom asi má pravdu, astrodroidy tyhle věci znají... ale ve flotile slouží těhlech lodí ještě pár... a o téhle jsem nikdy neslyšela, můžu jí ale najít v databázy, pokud je to potřeba... přitakala Laila... Mám to nechat zjistit? zeptala se